Ukrajina ztrácí směr

31. srpna 2011
 

PRAHA – Od zvolení Viktora Janukovyče prezidentem v roce 2010 zažívá Ukrajina podstatné a alarmující zhoršení svého demokratického rámce. Základní principy demokratické společnosti, jako jsou svoboda projevu, svoboda shromažďování a svoboda tisku, se stále více dostávají pod tlak. A trestní stíhání členů opozice, které nyní vyvrcholilo zatčením a zadržováním bývalé premiérky Julije Tymošenkové – během probíhajícího procesu, který většina Západu označila za politický –, zjevně potvrzuje, že vláda zákona se odsouvá stranou.
 
Vzhledem ke strategickému významu Ukrajiny se osud této země stal předmětem naléhavého zájmu nejen Evropy, ale i celého mezinárodního společenství. Mezi nejznepokojivější aspekty ukrajinského odklonu od demokracie patří následující faktory:
 
Upevňování moci. Po loňském zvolení Viktora Janukovyče zrušil Ústavní soud ústavní změny učiněné v roce 2004 v rámci dohody, která pokojnou cestou ukončila oranžovou revoluci. Tím se zvrátil konsensus, jehož cílem bylo omezit prezidentské pravomoci a posílit parlamentní systém. Místo toho dnes ukrajinský prezident stále více upevňuje svou totální kontrolu nad exekutivou, zákonodárným sborem a soudnictvím.
 
Endemická korupce.
 Všeobecně se věří, že v ukrajinské policii, tajné službě, státní správě, vládě i prokuratuře panuje rozsáhlá korupce. V Indexu vnímání korupce vypracovaném organizací Transparency International dosáhla Ukrajina v loňském roce 2,4 bodu na stupnici od nuly (vysoce zkorumpovaná země) do 10 (velmi čistá země). Snaha o boj s korupcí je zde přinejlepším vlažná a nepřináší žádné patrné výsledky. Korupce ochromuje instituce v zemi a nečinnost vlády v této oblasti má také ekonomické dopady.
 
Zvýšená aktivita Bezpečnostní služby (SBU). Důkazy o zvýšené aktivitě SBU s politickými motivy se objevily v různých zprávách organizací bojujících za lidská práva. Jednotlivcům, nevládním organizacím a novinářům se buďto neskrývaně vyhrožuje, anebo jsou sledováni. V červenci 2010 byl například na kyjevském letišti zadržen Nico Lange, šéf ukrajinské pobočky Nadace Konrada Adenauera, když předtím zveřejnil kritickou zprávu o procesu ukrajinských regionálních voleb (incident byl následně označen za „nedorozumění“). V září SBU prohledala kanceláře organizací financovaných filantropem Georgem Sorosem; v říjnu zase policie bez soudního příkazu prohledala kanceláře lidskoprávní skupiny Vinnitsa.
 
Ústrky opozičních stran a nezávislých médií. Pokračující trestní řízení proti opozičním politikům včetně Tymošenkové spolu s dopadem změn volebního zákona, které upřednostňují prezidenta a jeho stoupence, oslabují opoziční síly.
 
Ústrky nezávislých médií mají různé podoby, od administrativních obstrukcí až po mnohem horší věci. Zmizení Vasyla Klymentěva, šéfredaktora deníku Novyj Styl, který se silně zaměřuje na korupci v charkovském regionu, nebylo nikdy plně vyšetřeno. Většina televizních kanálů je v rukou čtyř skupin, jejichž převážná část má úzké vazby na vládní Stranu regionů. Pokračující vlastnictví skupiny Inter Media Group Valerym Choroškovským je v kombinaci s jeho funkcí šéfa bezpečnostní služby země a člena rady Ukrajinské národní banky zjevným střetem zájmů. Celkově existují jasné důkazy o snížení plurality médií po nástupu prezidenta Janukovyče k moci.
 
Slabá občanská společnost. Pozorovatelé se sice domnívají, že dalšímu obtěžování nevládních organizací brání obezřetnost ukrajinské státní správy vůči reakci mezinárodního společenství, zejména EU, avšak pracovní prostředí pro organizace občanské společnosti je i nadále mimořádně obtížné a tyto organizace nemají příležitost skutečně se zapojit do politického procesu.
 
Ukrajina dospěla na křižovatku. Jedna cedule ukazuje k demokracii, druhá k autokracii. První cesta vede k členství v Evropské unii; druhá by zavedla Ukrajinu na temnější a nebezpečnější místo. Miliony ukrajinských občanů dávají přednost členství v EU, ale jejich nadšení tlumí absence jasné unijní politiky vůči Ukrajině.
 
Administrativa prezidenta Janukovyče sice proklamuje ochotu vstoupit do EU, ale nedokázala zavést změny potřebné ke splnění vstupních kritérií. V důsledku toho je nepravděpodobné, že Ukrajina dostane v brzké době pozvání k zahájení vstupních jednání.
 
Je v životním zájmu EU usilovat o mnohem aktivnější politiku vůči Ukrajině, než jakou až dosud dělala. Současné polské předsednictví EU by se mělo vrátit ke kořenům vzkvétající polské demokracie a vzpomenout si na životně důležitou podporu, jíž se mu před generací dostalo od Západu. Ukrajina dnes potřebuje podobné úsilí, přičemž toto úsilí by se nemělo odsouvat stranou kvůli momentální politické výhodnosti a také by se nemělo vyvíjet pouze kvůli vlastním ekonomickým zájmům. Naléhavě vyzýváme EU a její členské státy, aby trvaly na respektování vlády zákona. Přinejmenším by EU měla požadovat propuštění Tymošenkové a ostatních opozičních předáků na kauci, aby se mohli rázněji hájit u soudu.
 
 
Jeho královská výsost El Hassan bin Talal
Jeho Svatost dalajlama
André Glucksmann
Václav Havel
Michael Novak
Yohei Sasakawa
Karel Schwarzenberg
Desmond Tutu
Richard von Weizsäcker
Grigory Yavlinsky

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

V pořádku