Harmonogram realizace
První rezidenční fáze (25. 7. – 4. 8. 2006)
Během první části této fáze v létě 2006 byli účastníci kurzu seznámeni s průběhem a výsledky transformace v Československu, České a Slovenské republice po roce 1989. Dělo se tak formou seminářů a diskuzí s pozvanými lektory.
Účastníci také poznali fungování politických institucí a občanské společnosti v České republice prostřednictvím exkurzí a setkání s vedoucími pracovníky zmíněných institucí.
V další části první rezidenční fáze účastníci za pomoci lektorů zhodnotili a zanalyzovali průběh transformace české a slovenské společnosti. Zároveň se pokusili určit hlavní problémy a výzvy společenského a politického vývoje v jejich vlastních zemích.
V závěrečné fázi účastníci připravili projekty, ve kterých navrhli řešení konkrétního problému v jejich zemích.
Fáze realizace projektů (5. 4. 2006 – 29. 9. 2007)
Během následující fáze se účastníci projektu pokusili za průběžné podpory organizátorů projektu zrealizovat ve svých zemích projekty, které vytvořili na konci první fáze školení.
Projekt 1: Politika evropského sousedství v Gruzii
Realizátoři: Giorgi Vashakidze, Nino Evgenidze, Tamar Karosanidze, Khatuna Madurashvili (Gruzie)
Politika evropského sousedství v Gruzii je společná iniciativa gruzínských aktivistů neziskového sektoru, kteří se účastní projektu Sdílená zkušenost. Během první rezidenční fáze projektu Sdílená zkušenost byli účastníci seznámeni s transformačním procesem ve střední Evropě po pádu Sovětského svazu.
Po skončení první rezidenční fáze vytvořili gruzínští aktivisté skupinu, která se zaměřila na rozvoj Politiky evropského sousedství v Gruzii. Konkrétně se skupina skládá ze čtyř členů, kteří jsou zaměstnáni v neziskových organizacích působících v Gruzii. Giorgi Vashakidze pracoval v Eurasia Foundation a v současné době působí jako vedoucí projektu Civil Registry Reform, Nino Evgenidze pracuje pro Výzkumné centrum ekonomické politiky jako projektová koordinátora, Khatuna Madurashvili pracuje pro gruzínskou odnož OSN a pracuje s uprchlíky a Tamuna Karosanidze je vedoucí Transparency International v Gruzii.
Cíle
Skupina má tři hlavní cíle:
1. zpřístupnit informace o Politice evropského sousedství gruzínským neziskovým organizacím a veřejnosti;
2. sledovat vývoj Politiky evropského sousedství v rámci Gruzínské vlády a
3. navázat kontakty mezi gruzinskými státními úředníky zabývajícími se Politikou evropského sousedství a jejich protějšky z České republiky.
Proces implementace
Za účelem implementace stanovených cílů odsouhlasila skupina ustanovit řídící výbor, který by se mohl scházet každé dva měsíce a prodiskutovávat realizační plán implementace projektu. Následně byla uskutečněna tři setkání, kde byl probírán rozvoj Politiky evropského sousedství. Během těchto setkání bylo odsouhlaseno, že nejlepší způsob, jak dosáhnout plánovaného ohlasu, je publikace a šíření bulletinu pojednávajícím o Politice evropského sousedství. Z toho důvodu skupina publikovala a rozšířila dva bulletiny o Politice evropského sousedství, které pojednávají o vývoji Politiky evropského sousedství v rámci Gruzínské vlády a také v rámci občanského sektoru. Skupina vedla rozhovory s odborníky na téma Politiky evropského sousedství, ten poslední byl publikován v bulletinu. Každý bulletin se skládá z několika témat – úvod, obecný přehled Politiky evropského sousedství v Gruzii, témata jako doprava a energie, konference ve Vilně a také užitečné odkazy na Evropskou Unii a Politiku evropského sousedství.
Dvě vydání bulletinu byla šířena skrze místní síť gruzinských neziskových organizací a také uvnitř Gruzínské vády. Dvou hlavních cílů stanovených na počátku, což je šíření informací o Politice evropského sousedství a její vývoj v rámci Gruzínské vlády, bylo dosáhnuto v první fázi implementačního procesu. Ukázalo se, že Gruzínská vláda je v procesu schvalování akčního plánu Politiky evropského sousedství. Podle zástupců Gruzínské vlády, se kterými jsme se během implementačního procesu setkali, budou gruzinští úředníci rádi spolupracovat se svými Českými protějšky v procesu posílení Politiky evropského sousedství,jakmile bude akční plán Politiky evropského sousedství odsouhlasen.
Je důležité poznamenat, že pracovní proces stále pokračuje a že budou vydány dva další bulletiny. Také se bude konat diskusní setkání gruzínských státních zaměstnanců, kteří budou moci pro budoucí aktivity v rámci Politiky evropského sousedství použít kontakty a znalosti skupiny.
Výstup
1. Povědomí veřejnosti o Politice evropského sousedství poměrně vzrostlo;
2. publikace bulletinů spustila diskuzi o Politice evropského sousedství v neziskovém sektoru v Gruzii.
Dodatečné aktivity
1. Do konce roku 2007 budou publikovány a šířeny další dva bulletiny;
2. na Tbiliské Státní Univerzitě a dvou středních školách v Gruzii budou uspořádány diskuze o tématice Politiky evropského sousedství.
Projekt 2: Škola mladých leaderů
Realizátoři: Gayane Ghazaryan, Armen Sargsyan (Arménie)
Jaké okolnosti vedly k založení Školy?
V současnosti čelí Arménie řadě sociálních, ekonomických, politických a dalších výzev a mnoha problémům spojených s těmito výzvami, které brzdí vývoj a prosperitu země. Aby byly řádně rozpoznány tyto problémy a aby bylo nalezeno jejich optimální a hladké řešení, potřebuje Arménie jedince, kteří jsou schopní jednat v přesném a dobře promyšleném způsobu vedení Arménské populace.
Po získání nezávislosti čelila Arménie extrémnímu nedostatku kompetentních leaderů, což napomohlo rapidnímu vzrůstu korupce a neúčinnému systému vedení. Tudíž nekompetentní leadeři, kteří byli u moci v té době, obětovali obecné dobro ve svůj vlastní prospěch a strategicky dělali krátkozraká rozhodnutí v tomto zásadním utvářecím obdobím současné Arménie.
Po změně vedoucího systému Arménie se také změnily výzvy, kterým Arménie dříve čelila. Nyní je zásadní nedostatek nové generace kompetentních leaderů s flexibilním způsobem myšlení, která by byla schopná nejefektivněji najít a realizovat vhodné řešení problémů, kterým moderní Arménie čelí.
Zatímco Jerevan poskytuje více příležitostí Arménské mládeži realizovat se jako leadeři, slibná aktivní mládež z Arménských regionů, kde ekonomická a sociální situace je mnohem horší, má mnohem menší nebo vůbec žádné příležitosti rozvíjet a realizovat svůj potenciál jako nová generace leaderů. Tato nepříhodná situace byla způsobena faktory, které byly přítomny během Arménské transformace v tržní ekonomiku, jmenovitě uzavřené hranice, nedostatek jakékoliv komunikace a také celkový sociální a ekonomický pokles.
Výše zmíněné okolnosti zdůraznily roly a důležitost zkušených, kompetentních a nezávislých leaderů v Arménii. Jejich hlavním cílem je nalézt cestu ven z této složité situace a podpořit rozvoj různých oblastí země. Ještě více důležitá je potřeba mladých aktivních leaderů, jejichž ideologie a systém hodnot vylučuje oběť obecného dobra ve vlastní prospěch.
Nadace
Na jaře roku 2006 Centrum pro organizování mladých aktivistů Ministerstva kultury a mládežnických věcí Arménské republiky zahájilo činnost nadace Školy pro mladé leadery (School for Young Leaders - SYL). Tato škola pracuje zejména s aktivní Arménskou mládeží, která je aktivní v různých oblastech společnosti a obchodu a trénuje je ve sféře vedení.
V dosažení cíle poskytnutí znalostí a dovedností o vedení mladým arménským reprezentantům, zapsalo se už do SYL okolo 90 studentů a zavedla aktivní spolupráci s různými organizacemi působícími v Arménii.
SYL vidí svou úlohu v umožnění formace nové generace mladých leaderů se zdravým systémem hodnot, objevování mladých jedinců s vysokým potenciálem pro vedení a jejich zdokonalování poskytováním nezbytných znalostí a dovedností.
SYL má také za cíl zvýšit úroveň politické kultury a uvědomění mezi arménskou mládeží, zlepšit celkovou atmosféru politické a sociální tolerance, usnadnit utváření formálních a neformálních mládežnických unií stejně smýšlejících aktivních jedinců, implementování běžných projektů, které položí dobré základy ve vztazích budoucích leaderů.
Hlavní cíl
Vytrénovat novou generaci mladých leaderů s zdravým systémem hodnot, kteří přispějí velkou měrou k formování demokratického a právního státu a také objevit nejaktivnější jedince, poskytnout jim rovné příležitosti dosáhnout nezbytných znalostí a dovedností pro vedení a vytvořit požadované podmínky pro jejich uvedení do praxe.
Gayane Ghazaryan a Armen Sargsyan se v tomto projektu účastní jako lektoři a organizátoři. Během lekcí sdílejí své zkušenosti získané v České republice během první rezidenční fáze projektu Sdílená zkušenost.
Projekt 3: Volba je na nás
Realizátor: Hovhnnes Bayburtyan (Arménie)
Program zvyšování významu role mládeže v předvolebním a volebním procesu
Problém
Mladí lidé si v mezích politického života připadají bezbranní a opuštění a nedůležití, což je výsledkem opomíjení zájmů a specifických potřeb různých zranitelných skupin mládeže politickými stranami a kandidáty.
Na jedné straně je to dáno nezapojením potencionálních voličů stranami a politiky do procesu vývoje svých předvolebních programů a tvorby politiky v širším smyslu. Na druhé straně kvůli nízké úrovni politické kultury se mladí lidé neúčastní v předvolebních procesech a volbách nebo volí bez relevantních politických znalostí a berou v úvahu osobností faktory jednotlivých kandidátů.
Mladí lidé musí mít pocit, že jsou pány své budoucnosti, pro to je nutné aby byli ne jen objekty politiky vyvíjené politickými stranami, ale aby se aktivně účastnili jako subjekty vývoje politiky ovlivňující mládež. Z tohoto hlediska je obzvláště důležité implementovat a vyvýjet mechanismy reprezentace a dokumentace zájmů mládeže v procesu tvorby politiky během předvolebního období, protože volba týkající se politické strany nebo kandidáta, který bude reprezentovat zájmy mládeže během následujících čtyř let by měla být založena přesně na předvolebních programech. Proto je důležité zvýšit občanskou aktivitu mládeže, napomáhat ke zvýšení stupně politické gramotnosti mladých lidí, podpořit jejich přímou účast v předvolebních a volebních procesech a napomoci k zahájení konstruktivního dialogu mezi mladými lidmi a politickými silami.
Cíle programu
Cílem projektu je napomoci politické transformaci v Arménii a zvýšit občanskou aktivitu mládeže v procesu tvorby politiky zaměřené na mládež zkrze podporu přímé aktivní účasti mládeže v předvolebních a volevních procesech.
Cíle jsou následující:
1. Uspořádat jedno informativní setkání pro studenty a reprezentanty neziskových organizací pracujícími s mládeží s tématickým zaměřením na zvýšení stupně povědomí mládeže vztahující se k předvolebním a volebním procesům.
2. Rozšířit v Arménii progresivní Evropskou zkušenost a mechanismy zapojení mládeže do procesu vývoje politiky s pomocí duplikace a distribuce CD průvodce pro politické strany “People and policy making” mezi vedoucími mladých členů politických stran.
3. Napomoci k zahájení konstruktivního dialogu mezi mladými lidmi a politickou mocí zkrz “Electoral Forum” s účastí mladých voličů, reprezentantů mladých členů politických stran.
Očekávané výstupy a dopad projektu
1. Vzroste povědomí mladých lidí o předvolebních a volebních procesech, neutrální postoj mládeže k politickému životu se změní a přímá účast mládeže na předvolebních a volebních procesech se zvýší.
2. Bude vytvořen základ pro zahájení smysluplného konstruktivního dialogu mezi maldými leadery a politickou mocí.
3.Porgresivní zkušenost a mechanismy zapojení mládeže do procesu vývoje politiky v Evropě bude zaveden v Arménii, postoj politické moci k přímé účasti svých voličů v předvolebním procesu se změní.
Během prvního stádia projektu byly provedeny následující activity:
1. Protože jsem známý jako hlava jedné z nejaktivnějších nestátních organizací v Arménii, byl jsem pozván, abych se zúčastnil série televizních debat v místní televizní stanici TV GALA týkajících se parlamentních voleb. Byl jsem požádán, abych se účastnil jako mládežnický expert. Zúčastnil jsem se dvou televizních programů:
Vzdělávací system jako prostředek vlivu na výsledky voleb
Vnímání voleb v mysli lidí
24. února jsem byl take pozván do televizního pořadu jiné místní televizní stanice TSAYG, kde jsme hovořili o volbě vlády – role voličů během voleb atd.
Během televizních debat jsem mluvil o evropské zkušenosti a mechanismu zapojení voličů do procesu vývoje politiky, který jsem se naučil během projektu Sdílená zkušenost.
Také jsem hovořil o důležitosti přímé účasti mladých voličů ve vývoji volebních progamů politických stran.
Rád bych zmínil, že se ještě několika televizních pořadů zúčatním.
V rámci mého projektu jsem také poskytl interview Radiu Svobodný Jerevan o roli mladých ve volebních procesech a důležitosti zapojení lidí do tvorby politiky.
2. 24. února jsem zorganizoval informativní schůzku s 15 aktivními studenty a reprezentanty mládežnických nestátních organizací.
Hlavní téma naší diskuze bylo: “účast mladých lidí v procesu vývoje politiky ve vztahu k jejich problémům a zájmům”. Během setkání jsem presentoval evropský přístup k této problematice. Byla to zajímavá diskuze.
Projekt 4: Série diskuzí
Realizátor: Anna Ghosalmyan (Arménie)
Série přednášek – předávání zkušeností získaných během první residenční fáze projektu Sdílená zkušenost konaného v České republice
11. září 2006 se konala diskuze na universitě „Mkhitar Ghost“ za účasti studentů fakulty práva a historie. Protože učím historii náboženství, nemohla jsem takové informace poskytovat v rámci svých přednášek. Požádala jsem tedy přednášejícího politických věd, zda by takovouto přednášku neuskutečnil v rámci svého předmětu na základě mnou dodaných informací získaných díky projektu Sdílená zkušenost. Před diskuzí jsem připravila informace v angličtině a přednášející politických věd připravil informace o zkušenostech Arménie v průběhu transformace. V průběhu diskuze jsme porovnali zkušenosti České republiky a Slovenska a Arménie a vyzdvihli jsme možné způsoby překonání překážek v demokratizačním procesu naší země. Studenti zdůraznili, že životní podmínky v Arménii jsou odlišné a proto lze zkušenosti evropských zemí užít jen částečně, ale informace z náhledu transformačních modelů mohou být velmi užitečné a nápomocné naší transformující se zemi. Dle mého názoru byla první zkušenost docela úspěšná a rozhodla jsem se pokračovat v této aktivitě v jiných sférách.
5. října 2006 jsem zorganizoval druhou diskuzi pro členy neziskové organizace „Armenian Civil Servants“. Přes některé překážky (nedostatek času zájemců kvůli pracovní zaneprázdněnosti) jsme byli schopni shromáždit okolo 40 lidí z různých oborů působnosti (většina z nich byla z Rady pro státní úředníky). Mohu prohlásit, že toto nebyla přednáška, pouze jsem účastníkům předala směrnice a informovala o mé zkušenosti z České republiky, o přednáškách konaných v Telči a předala jsem tištěné materiály získané v Čechách. V podobných diskuzích bývá většina účastníků velmi pohotová, což však nyní bylo bohužel jen částečně, protože lidé mají vlastní dogmatický náhled na budoucnost státních úředníků v Arménii a v rámci tohoto pohledu nebyli flexibilní. Ale i přes to byla diskuze vcelku zajímavá, informativní, někteří měli velmi dobré údaje a čísla, o které se s námi podělili. Ukázalo se, že podle sociologického průzkumu mnoho státních úředníků pracujících v systému státních služeb nevěří v budoucnost silného systému státních služeb v Arménii. Účastníci zmínili, že takovéto diskuze jsou velmi důležité a velmi užitečné pro rozvoj jejich budoucí kariéry.
Podle mého názoru jsou takovéto akce velmi důležité z pohledu výměny informací různých Evropských zemí, je důležité studovat jejich historický vývoj a zkušenost a snažit se z toho získat nějaký výsledek pro svou práci a svou osobnost.
15. listopadu 2006 jsem zorganizovala zajímavou diskuzi v General Department of Civil Aviation, kde pracuji. Zájem o diskuzi mezi mými kolegy nebyl tak velký jako v předchozích případech, ale i tak to bylo poučné. Mluvili jsme o problémech týkajících se našeho oddělení a probírali jsme možné způsoby zlepšení systematické práce státních úředníků v General Department of Civil Aviation.
