Prohlášení k aktuální situaci v Tibetu

Klid hřbitova

Nedávné události v Tibetu a okolních provinciích vyvolávají velké obavy. Rozehnání mírumilovného protestního pochodu tibetských mnichů způsobilo vlnu velkých nepokojů. Brutalita, s níž čínské vojenské a policejní složky tyto nepokoje potlačily, způsobila pobouření v celém demokratickém světě. 

Reakce čínských vládních míst navozuje ozvěny totalitních praktik, které si někteří ze signatářů tohoto prohlášení stále dobře pamatují z doby před rokem 1989: nesmlouvavá cenzura domácích médií, bránění zahraničním médií vysílat z Číny, odmítání víz zahraničním žurnalistům, svalování viny za nepokoje na „Dalajlámovu spikleneckou kliku“ a jiné, blíže neurčené temné síly řízené ze zahraničí. Jazyk používaný čínskými vládními představiteli a oficiálními médii připomíná nejhorší časy éry Stalina a Mao Ce-tunga. Nejnebezpečnějším vývojem této neblahé situace je však současný pokus neprodyšně uzavřít Tibet před zbytkem světa. 

V době, kdy vyjde toto prohlášení, nás čínské úřady pravděpodobně budou ujišťovat, že v Tibetu už opět převládly mír, klid a „harmonie“. Velmi dobře známe tento klid z Barmy, Kuby, Běloruska a některých dalších zemí – je to klid hřbitova. 

Jsme tudíž silně přesvědčení, že vyzývat čínskou vládu k „maximální zdrženlivosti“ vůči tibetskému lidu je příliš slabá reakce. Mezinárodní komunita, počínaje Spojenými národy, Evropskou unií, Sdružením národů jihovýchodní Asie a jinými mezinárodními organizacemi by – zrovna tak jako jednotlivé země – měla použít všech dostupných prostředků k vystupňování tlaku na čínskou vládu aby: 

  • v zájmu objektivního vyšetření nedávných událostí umožnila přístup do Tibetu a okolních provincií zahraničním médiím a mezinárodním komisím
  • propustila všechny, kteří mírumilovným způsobem trvají na svých mezinárodně garantovaných lidských právech a zaručila se, že nikdo nebude podroben mučení a nespravedlivým soudům
  • začala smysluplný dialog s opravdovými představiteli tibetského lidu.

Pokud tyto podmínky nebudou splněny, měl by se Mezinárodní olympijský výbor vážně zamyslet nad tím, zda olympijské hry pořádané na poklidném hřbitově, jsou pořád ještě tak dobrým nápadem.

Václav Havel
André Glucksmann
Yohei Sasakawa
JKV Princ Hassan bin Talal
Frederik Willem de Klerk
Karel Schwarzenberg


Dalajlámovo poděkování Václavu Havlovi a členům Shared Concern Initiative za podporu

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

V pořádku