Poslední totalitní stát v Evropě

Srpen 2005

Ač dnešní doba budí dojem, že není důležitých věcí, o nichž by se nevědělo, celá řada závažných skutečností zůstává neznámá či známá pouze velice omezenému okruhu lidí. Jednou z těchto informačních „černých děr“ je již delší dobu i Bělorusko, ležící na samé východní hranici Evropy. 

V této zemi o deseti milionech obyvatel vládne již jedenáctým rokem Alexandr Lukašenko , pro něhož normální způsob spravování této země znamená každodenní rozsáhlé porušování základních lidských a občanských práv, odstraňování a věznění oponentů a novinářů a obelhávání lidí pomocí jím ovládanými sdělovacími prostředky.

Na podzim loňského roku pak ve zfalšovaném referendu nechal z ústavy země odstranit zákaz výkonu prezidentské funkce po více než dvě volební období, čímž učinil první krok k tomu, aby prodloužil trvání své vlády i po roce 2006, kdy by měl prezidentský úřad opustit.

Od této doby jsou již řadu měsíců bez většího zájmu médií i politiků demokratických zemí systematicky a intenzivně ničeny poslední zbytky nevládních organizací, nezávislých novin a politických stran, jež by mohly plány běloruského autokrata na prodloužení své vlády na neurčito jakkoliv ohrozit. Sílí informační blokáda země, připravují se omezení studia mladých lidí v zahraničí, poslední nezávislý deník Narodnaja Volja je těsně před zánikem. Alexandr Lukašenko si tohle všechno může dovolit nejenom díky neblahému post sovětskému dědictví zcela zdecimovaných sociálních a společenských struktur ale také díky neinformovanosti a nezájmu demokratických zemí o osudy Běloruska.

Domníváme se tudíž, že je nutné využít každé možné příležitosti k proražení této zdi nezájmu a neschopnosti světového společenství postavit se post sovětskému autokratovi a jeho snaze o totální potlačení zbytků nezávislých iniciativ v Bělorusku. Zároveň je třeba pokračovat v navazování kontaktů a spolupráce s běloruskými nezávislými iniciativami. Evropská Unie, jež nebyla až doposud schopna podpořit síly usilující o vybudování Běloruska založeného na demokratických hodnotách, by měla urychleně najít takové instrumenty, které to umožní. Evropská Unie by také zároveň měla maximálně otevřít své výměnné a vzdělávací programy demokraticky orientovaným mladým lidem z Běloruska. Evropská Unie by spolu s Ukrajinou měla urychleně zareagovat na výzvu polských europoslanců Janusze Onyszkiewicze a Bogdana Klicha umožnit běloruským občanům přístup k necenzurovaným a nezmanipulovaným informacím prostřednictvím rozhlasového a televizního vysílání z okolních zemí. Vyzýváme konečně ke společnému postupu EU, USA a všech ostatních demokratických zemí, které by měly být na demokratizaci Běloruska zainteresovány.

Václav Havel
Frederik Willem de Klerk
Mary Robinson
Desmond Tutu
Michael Novak
André Glucksmann
Mike Moore (fmr Prime Minister of New Zealand)
Yohei Sasakawa
Richard von Weizsäcker
Prince El Hassan bin Talal
Vartan Gregorian
Karel Schwarzenberg
George Soros


Toto prohlášení svými podpisy dále podpořili:
Libor Beneš
Miroslav Urban 

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

V pořádku