Je komunistická Čína hrozbou?
Před 30 lety, na jaře roku 1989, studenti a stovky milionů dalších občanů Čínské lidové republiky doufali ve svobodnější a demokratičtější zemi. Tyto naděje ale byly zmařeny v noci z 3. na 4. června, na náměstí Nebeského klidu. Od té doby, na rozdíl od ostatních komunistických režimů ve střední Evropě, které se o několik měsíců později zhroutily, čínský komunistický režim upevnil svoji moc a postupně vytvořil moderní, na technologiích postavený systém totalitní kontroly, o kterém se brutálním totalitním režimům 20. století ani nesnilo. A nejen to – komunistický režim Číny začal postupně šířit svůj vliv a moc i globálně.
Zeptali jsme se expertů ze střední Evropy, Latinské Ameriky a Afriky, jaký je jejich pohled na čínský vliv v rámci jejich regionu.
PŘEDSTAVUJE ČÍNA VE VAŠEM REGIONU HROZBU? POKUD ANO, JAKOU?
Martin Hála, sinolog a orientalista
Hlavní riziko představuje kooptace místních elit. Ta podkopává demokratický systém odshora dolů, protože proměňuje demokratické instituce reprezentované kooptovanými představiteli v de facto nástroj cizí autoritářské mocnosti.
Sascha Hannig Nuñez, analytička, Fundación para el Progreso, Chile
Z mého pohledu můžeme pozorovat dvě hlavní hrozby, které Čína představuje v regionu Latinské Ameriky. První z nich je spojena s ekonomickou závislostí, přičemž je zde mnoho zemí, které jsou závislé na exportu do Číny nebo v minulých letech spadly do dluhové pasti. Druhou hrozbu představuje nepřímý útok na demokracii a její základní hodnoty, především v rámci manipulace s veřejným projevem v oblasti kultury, historie i politiky.
Andréa Ngombet, aktivista, prezidentský kandidát, Republika Kongo
Kromě dluhové pasti je největší hrozbou ze strany ČLR v oblasti středoafrického regionu podpora místních kleptokratických režimů pomocí nástrojů Velké čínské digitální zdi. To narušuje přístup občanů k nezávislým informacím, opřeným o fakta, které jsou pro tvorbu svobodného a pro-demokratického veřejného mínění zcela zásadní.
JAKÉ NÁSTROJE ČÍNA POUŽÍVÁ?
Martin Hála
KS Číny má k dispozici po desetiletí budovaný aparát a taktiku pro politické vměšování v cizích zemích. Jejím jádrem je systém „Jednotné fronty“, značně posílený za Si Ťin-pchinga. V jeho „Nové éře“ se škála těchto nástrojů rozšířila o „ekonomickou diplomacii“, tedy šíření politického vlivu přes slibované ekonomické benefity s pomocí iniciativ jako je „Pás a stezka“ nebo „17+1“. Ve Střední a východní Evropě je více než jinde zřejmé, že ekonomický dopad těchto iniciativ je mizivý a jejich hlavním cílem je kooptace místních elit.
Sascha Hannig Nuñez
Jedním z hlavních nástrojů je vliv v oblasti think tanků a akademické sféry, který Čína uplatňuje pomocí veřejné diplomacie a zřizování kulturních center známých jako Konfuciovy instituty. Tímto způsobem cílí čínský režim především na studenty, kteří mají zájem o asijská studia nebo o Čínu samotnou a snaží se tak ospravedlňovat současný komunistický režim důrazem na kulturu a pomocí manipulace s historií. ČLR se zároveň snaží navazovat kontakty s politiky a podnikateli s cílem ovlivňovat jejich rozhodnutí.
Andréa Ngombet
Dluhové pasti, úplatkářství, veta v OSN, maření voleb, v podstatě používají všechny dostupné prostředky.
ČLR měla vždy dominantní plány pro oblast střední Afriky. V 60. letech minulého století se pokoušela vytvořit první lidovou republiku Kongo v nynější Demokratické republice Kongo. Již tehdy vojensky podporovala druhou Lidovou republiku Kongo, nynější Konžskou republiku. Naši političtí představitelé nebyli pouze komunisté, byli a stále jsou maoisté.
JAK PROTI TĚMTO HROZBÁM BOJOVAT?
Martin Hála
Nejprve je třeba porozumět, co se skrývá za rétorikou „ekonomické diplomacie“ a spolupráce „win-win“. Z toho by mělo vyplynout, že z praktického hlediska je hlavně třeba posílit legislativu o střetu zájmů a trvat na transparentnosti a reciprocitě vztahů s ČLR.
Sascha Hannig Nuñez
Podstatné je, abychom se při importu technologií z ČLR zamysleli nad národně bezpečnostními implikacemi a především nad tím, jak mohou být do zahraničí exportovány sledovací nástroje. Na takové problémy bylo poukázáno již v případu Ekvádoru a Venezuely. Také je ale důležitá transparentnost politiky, která se již v minulosti ukázala být efektivní v rámci prevence čínského vlivu a jeho korozivního kapitálu ve veřejném sektoru. V tomto kontextu může být užitečný i vzor ostatních regionů, jako jsou Austrálie, Afrika a jihovýchodní Asie.
Andréa Ngombet
Klíčem je koalice pro demokracii společně s africkými a asijskými demokratickými hnutími, která společně naruší tento falešný antiimperialistický narativ a totalitní agendu. Takováto koalice se bude zabývat edukací společnosti a podporou účasti ve volbách. Jen hluboká reforma kultury vládnutí může být efektivní vůči takovéto hrozbě.
Text byl publikován v Hospodářských novinách jako součást speciální konferenční přílohy Fora 2000.
