Je komunistická Čína hrozbou?

25. říjen 2019

Je komunistická Čína hrozbou?

Před 30 lety, na jaře roku 1989, studenti a stov­ky milionů dalších občanů Čínské lidové re­publiky doufali ve svobodnější a demokra­tičtější zemi. Tyto naděje ale byly zmařeny v noci z 3. na 4. června, na náměstí Nebeského klidu. Od té doby, na rozdíl od ostatních komunistických režimů ve střední Evropě, které se o několik měsíců později zhroutily, čínský komunistický režim upevnil svoji moc a postupně vytvořil moderní, na technolo­giích postavený systém totalitní kontroly, o kterém se brutálním totalitním režimům 20. století ani nes­nilo. A nejen to – komunistický režim Číny začal po­stupně šířit svůj vliv a moc i globálně.

Zeptali jsme se expertů ze střední Evropy, Latinské Ameriky a Afriky, jaký je jejich pohled na čínský vliv v rámci jejich regionu.

PŘEDSTAVUJE ČÍNA VE VAŠEM REGIONU HROZBU? POKUD ANO, JAKOU?

Martin Hála, sinolog a orientalista

Hlavní riziko představuje koopta­ce místních elit. Ta podkopává demo­kratický systém odshora dolů, protože proměňuje demokratické instituce re­prezentované kooptovanými předsta­viteli v de facto nástroj cizí autoritářské mocnosti.

Sascha Hannig Nuñez, analytička, Fundación para el Progreso, Chile

Z mého pohledu můžeme pozorovat dvě hlavní hrozby, které Čína předsta­vuje v regionu Latinské Ameriky. První z nich je spojena s ekonomickou závis­lostí, přičemž je zde mnoho zemí, které jsou závislé na exportu do Číny nebo v minulých letech spadly do dluhové pasti. Druhou hrozbu představuje nepřímý útok na demokracii a její základní hodnoty, přede­vším v rámci manipulace s veřejným projevem v ob­lasti kultury, historie i politiky.

Andréa Ngombet, aktivista, prezident­ský kandidát, Republika Kongo

Kromě dluhové pasti je největší hrozbou ze strany ČLR v oblasti stře­doafrického regionu podpora místních kleptokratických režimů pomocí ná­strojů Velké čínské digitální zdi. To narušuje přístup občanů k nezávislým informacím, opřeným o fakta, které jsou pro tvorbu svobodného a pro-demokratic­kého veřejného mínění zcela zásadní.

JAKÉ NÁSTROJE ČÍNA POUŽÍVÁ?

Martin Hála

KS Číny má k dispozici po desetiletí budovaný apa­rát a taktiku pro politické vměšování v cizích zemích. Jejím jádrem je systém „Jednotné fronty“, značně po­sílený za Si Ťin-pchinga. V jeho „Nové éře“ se škála těchto nástrojů rozšířila o „ekonomickou diplomacii“, tedy šíření politického vlivu přes slibované ekonomic­ké benefity s pomocí iniciativ jako je „Pás a stezka“ nebo „17+1“. Ve Střední a východní Evropě je více než jinde zřejmé, že ekonomický dopad těchto iniciativ je mizivý a jejich hlavním cílem je kooptace místních elit.

Sascha Hannig Nuñez

Jedním z hlavních nástrojů je vliv v oblasti think tanků a akademické sféry, který Čína uplatňuje po­mocí veřejné diplomacie a zřizování kulturních center známých jako Konfuciovy instituty. Tímto způsobem cílí čínský režim především na studenty, kteří mají zájem o asijská studia nebo o Čínu samotnou a snaží se tak ospravedlňovat současný komunistický režim důrazem na kulturu a pomocí manipulace s historií. ČLR se zároveň snaží navazovat kontakty s politiky a podnikateli s cílem ovlivňovat jejich rozhodnutí.

Andréa Ngombet

Dluhové pasti, úplatkářství, veta v OSN, maření vo­leb, v podstatě používají všechny dostupné prostředky.

ČLR měla vždy dominantní plány pro oblast střed­ní Afriky. V 60. letech minulého století se pokoušela vytvořit první lidovou republiku Kongo v nynější De­mokratické republice Kongo. Již tehdy vojensky pod­porovala druhou Lidovou republiku Kongo, nynější Konžskou republiku. Naši političtí představitelé ne­byli pouze komunisté, byli a stále jsou maoisté.

JAK PROTI TĚMTO HROZBÁM BOJOVAT?

Martin Hála

Nejprve je třeba porozumět, co se skrývá za rétori­kou „ekonomické diplomacie“ a spolupráce „win-win“. Z toho by mělo vyplynout, že z praktického hlediska je hlavně třeba posílit legislativu o střetu zájmů a trvat na transparentnosti a reciprocitě vztahů s ČLR.

Sascha Hannig Nuñez

Podstatné je, abychom se při importu techno­logií z ČLR zamysleli nad národně bezpečnostními implikacemi a především nad tím, jak mohou být do zahraničí exportovány sledovací nástroje. Na tako­vé problémy bylo poukázáno již v případu Ekvádoru a Venezuely. Také je ale důležitá transparentnost po­litiky, která se již v minulosti ukázala být efektivní v rámci prevence čínského vlivu a jeho korozivního kapitálu ve veřejném sektoru. V tomto kontextu může být užitečný i vzor ostatních regionů, jako jsou Aus­trálie, Afrika a jihovýchodní Asie.

Andréa Ngombet

Klíčem je koalice pro demokracii společně s afric­kými a asijskými demokratickými hnutími, která spo­lečně naruší tento falešný antiimperialistický narativ a totalitní agendu. Takováto koalice se bude zabývat edukací společnosti a podporou účasti ve volbách. Jen hluboká reforma kultury vládnutí může být efektivní vůči takovéto hrozbě.

Text byl publikován v Hospodářských novinách jako součást speciální konferenční přílohy Fora 2000.