Euroatlantické rozšiřování: Opevnění svobody a demokracie na východě Evropy

29. září 2018

Má země byla kdysi jedním z vůdců demokratického přerodu v postsovětském prostoru. Díky členství v programu Východního partnerství jsme měli nakročeno k členství v Evropské unii. To se ale nakonec ukázalo jako iluze. Moldavsko je totiž v současnosti v zajetí. Jeden politik řídí celou zemi i přes skutečnost, že v parlamentních volbách v roce 2014 získal necelých 16 procent hlasů. Ačkoliv nemá žádnou veřejnou funkci, dokázal oligarcha Vladimir Plahotniuc ovládnout všechny klíčové instituce v Moldavsku, včetně parlamentu, vlády a justice. Díky vlastnictví největšího vydavatelského domu v zemi a kontrole nad národním veřejnoprávním vysíláním je Plahotniuc schopný neomezeně prosazovat svůj obrovský politický vliv. Změna volebního systému z minulého roku a nedávné zneplatnění voleb v Kišiněvě, jež ovládla opozice, slouží jako výrazné příklady odchylování Moldavska od demokracie.

Na nedemokratické chování moldavské vlády pak záhy poukázala Evropská unie. Ta společně s dalšími mezinárodními partnery varovala před vypočítavou změnou volebního systému, která vkládá větší moc do rukou bohatých jedinců a podkopává reprezentativnost volebních výsledků ve prospěch proruských sil. Evropská unie vyjádřila znepokojení nad omezováním demokratických svobod v Moldavsku, ať už se jedná o svobodu tisku, sdružování nebo právo na spravedlivý proces. Zároveň důrazně odsoudila zmíněné zneplatnění voleb v Kišiněvě. Následné pozastavení finanční pomoci ze strany EU navíc podnítilo vládu, aby nařkla unii ze zasahování do vnitřních záležitostí Moldavska. Obyvatelé země jsou nicméně hrdí na to, že mají EU na své straně. Moldavané už jsou otráveni veškerou korupcí a kamarádšofty a žádají opravdové reformy, které by jim a celé zemi daly naději připojit se k evropské rodině. Řada masových mírových protestů jsou důkazem touhy lidí po změně. Chtějí být slyšet nejen doma, ale i v zahraničí.

Ačkoli je to pochopitelné, je někdy deprimující slyšet o vyčerpání Evropy ze situace v Ukrajině, Gruzii a zejména Moldavsku. Je pochopitelné, že naše partnery zklamal nedávný vývoj v regionu.
Chtěla bych nicméně zdůraznit, že není prostor pro vyčerpání, pokud jde o dlouhodobý a náročný proces upevňování demokracie v našich zemích. Nejen kvůli milionům lidí, kteří zde žijí, ale také z toho důvodu, že stabilita a dobrá správa v těchto zemích je konec konců nejlepší zárukou mírové a prosperující Evropy.

Uvědomujeme si, že je obtížné investovat do nezávislé justice a efektivních protikorupčních institucí, když neexistuje domácí politická vůle. Ale i vzhledem k tomu, že korupce je zásadním zdrojem existence autoritářských režimů, partneři v čele s Evropskou unií by měli pomáhat s vyšetřováním části finančních trestných činů, ke kterým došlo na území EU prostřednictvím bank Evropské unie a s podporou společností registrovaných v zemích EU. Zabavit jejich majetek a stíhat ty, kteří byli zapojeni do mezinárodních finančních zločinů! V opačném případě riskujeme, že zůstaneme uvězněni ve spleti oligarchických systémů, které přežívají díky špinavým penězům a jež se mění v autoritářské režimy, protože si nemohou dovolit ztratit moc.


Autorkou článku je Maia Sandu, účastnice 22. konference Forum 2000.

  • Konference Fora 2000 a další setkání pořádaná naší nadací se konají v Praze a řadě dalších měst.

    Od roku 1997 přilákala řadu významných osobností, nositelů Nobelových cen, bývalé i aktivní politiky, klíčové podnikatele a další, jejichž společným jmenovatelem je zkušenost s vahou odpovědnosti.

  • Maia Sandu

    Politička