Fraška všelidového hlasování v Barmě

Květen 2008

PRAHA – Nesmírné utrpení barmského lidu způsobené nedávným cyklonem, který si vyžádal desítky tisíc mrtvých, si zaslouží soucit celého světa. Je však zapotřebí víc než jen soustrasti, poněvadž neschopnost barmské vojenské junty a brutální útlak, který vyvíjí, tragické důsledky této přírodní katastrofy dále zjitřují.

Vprostřed pohromy po řádění cyklonu barmští vládnoucí generálové přikročili k pořádání referenda o nové ústavě. Podle barmského zákona o ústavním referendu však nesměli volit členové náboženských organizací, lidé trestně stíhaní ani příslušníci etnických skupin, které se s vládou nedohodly na příměří. Z hlasování byli tudíž vyloučeni všichni současní i minulí političtí vězni, asi 500 tisíc buddhistických mnichů a víc než dvojnásobný počet příslušníků etnických menšin usazených podél hranic.

Nová ústava, údajně „schválená“ v „referendu“, navíc znemožňuje kandidaturu Aun Schan Su Ťij, která nebyla nikdy soudně stíhána a stále zůstává v domácím vězení, ve všeobecných volbách v roce 2010 pod záminkou, že její zesnulý manžel byl Brit. Je svět skutečně ochoten takovou absurditu přijmout?

Plně podporujeme kampaň barmské opozice, jež občany země vyzývá k odmítnutí ústavy, která neprosazuje lidská práva, ale pouze potvrzuje politickou úlohu armády. Po celé zemi byli zatčeni mnozí demokratičtí aktivisté. Drakonický „zákon“ (5/96) barmského režimu brání zúčastněným v kritice navrhované ústavy; ty, kdo se opováží režimu se postavit, čeká 20letý trest odnětí svobody.

Vzhledem k násilnému potlačení masových demonstrací vedených loni v září barmskými buddhistickými mnichy (takzvané „šafránové revoluce“) a neustálému útlaku v zemi není překvapivé, že se vojenská junta snaží své despotické sklony zakrýt pseudodemokratickými opatřeními, jako je fingovaný volební proces všelidového hlasování.

Mezinárodní společenství bohužel loni na podzim nereagovalo na hromadné zatýkání obránců lidských práv. Předáci Generace 88, mimo jiné Min Ko Nain, Ko Ko Gyi, ženské aktivistky jako Su Su Nway a další, ve svých dopisech, prohlášeních a na veřejných demonstracích opakovaně ještě před šafránovou revolucí statečně vyjádřili své výtky. Jejich odvážné výzvy nebyly vyslyšeny; teď jsou ve vězení.

Je na čase důrazně odsoudit vyloučení značného počtu lidí z hlasování a trvat na propuštění barmských politických vězňů. Organizace spojených národů a Evropská unie by měly projevit ochotu výsledky referenda rozhodně odmítnout a posílit sankce proti režimu. Je třeba, aby sousedé Barmy sdružení v ASEAN přestali předstírat slepotu, když barmští vládci obyvatele Barmy utiskují.

Rada bezpečnosti OSN by měla zvážit zavedení všeobecného zbrojního embarga a EU by měla schválit bankovní sankce, které postihnou režim a jeho lokaje. OSN by navíc měla nejen odsoudit, ale též bezodkladně ukončit největší ohavnost dneška: činy režimu blokující zahraniční pomoc pro oběti cyklonu. Jejich smrt je výhradní zodpovědností vojenské junty, která záměrně a s plným vědomím pravděpodobných důsledků uzavřela dveře humanitární pomoci a pracovníkům z celého světa. Jejich skutky představují otřesný zločin proti lidskosti.

Armádou uspořádané referendum nevnese do Barmy demokracii ani nepomůže barmskému lidu, který teď nestrádá jen kvůli autoritářskému režimu a chudobě, ale rovněž kvůli přírodní pohromě a naprosté neschopnosti cynických generálů vypořádat se s jejími následky. Barmští vládci neplní svůj úkol chránit barmský lid, ale aktivnímu a rozhodnému politickému vystoupení mezinárodního společenství vůči režimu by se to ještě mohlo podařit.

Václav Havel
Desmond Tutu
Richard von Weizsäcker
Karel Schwarzenberg
André Glucksmann
Frederik Willem de Klerk
Mike Moore
Grigory Yavlinsky

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

V pořádku