Barmská demokratická šaráda

Září 2010
 
Praha – Sedmého listopadu, kdy se mají v Barmě konat první všeobecné volby za posledních téměř dvacet let, se rozehraje dobře nacvičený scénář. Vládnoucí generálové v zemi překroutí to, co má být demokratický proces, v jehož rámci mají lidé možnost vyjádřit svou vůli, ve výsměch svobodnému projevu, při němž budou lidé hlasovat se strachem a bez jakékoliv naděje.
 
Mezinárodní společenství musí posuzovat barmské generály podle jejich skutků, nikoliv podle slov a slibů. Tvrdá fakta v Barmě vypovídají pravdu hlasitěji než všechny proklamace generálů o svobodných volbách a přechodu na demokracii.
 
V barmských věznicích zůstává více než 2100 politických vězňů. Mnozí z nich jsou mučeni, zadržováni ve strašlivých podmínkách a je jim odepírána zdravotní péče. Útoky proti etnickým menšinám v zemi pokračují, přičemž barmská armáda a policie si záměrně vybírají za cíl civilisty včetně dětí. Sdělovací prostředky v zemi jsou i nadále cenzurovány, je jim odepírána svoboda projevu a nejpopulárnější politická strana v zemi – Národní liga za demokracii (NLD) –, která zvítězila ve volbách v roce 1990, byla nucena se rozpustit, protože se rozhodla neregistrovat se pro listopadové volby.
 
Za takových podmínek budou svobodné a spravedlivé volby nemožné. Výsledkem takzvaného přechodu na demokracii, procesu utvářeného výlučně diktátory, do něhož mohou mluvit pouze síly loajální s režimem, bude pokračující diktatura.
 
Dříve než bude osud Barmy zpečetěn v novém modelu diktatury, musí Organizace spojených národů okamžitě a rázně zahájit nový proces s cílem zajistit v této sužované zemi národní usmíření a demokracii. Mezinárodní společenství, Východ i Západ, se musí sjednotit za iniciativou za zahájení skutečného dialogu pod vedením OSN.
 
Má-li však mít tento dialog jakoukoliv skutečnou legitimitu, musí zahrnovat i nositelku Nobelovy ceny míru, paní Aun Schan Su Ťij, která už desítky let trpí v domácím vězení, a také její stranu NLD. Hlas v tomto procesu musí dostat rovněž další demokratické opoziční skupiny a skuteční zástupci etnických menšin.
 
Je nutné vyvinout tlak, který přiměje barmské generály usednout k jednacímu stolu, kde budou probíhat skutečná vyjednávání. Mezinárodní společenství by k dosažení tohoto cíle mělo nasadit všechny prostředky, jež má k dispozici.
 
Zodpovědnost za pomoc Barmě však neleží výlučně na bedrech OSN. Tlak na barmské generály musí být i bilaterální a multilaterální – a měla by ho posílit také pečlivě nastavená ekonomická opatření včetně cílených finančních a bankovních sankcí.
 
Musíme rovněž podniknout kroky, které ukončí beztrestnost, s níž barmští generálové vládnou. Diktatura čelí obvinění ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, převážně proti menšinám v zemi, které trápí desetiletí trvající útisk, ostrakizace a neschopná vojenská vláda. Valné shromáždění OSN by se mělo držet doporučení zvláštního komisaře OSN a zřídit vyšetřovací komisi, která prošetří válečné zločiny a zločiny proti lidskosti v Barmě.
 
Navíc by Rada bezpečnosti OSN měla uvalit na Barmu zbrojní embargo, stejně jako to učinila v jiných zemích podobně postižených konfliktem a závažným porušováním lidských práv. Země, které dodávají do Barmy zbraně, se vystavují obvinění ze spoluúčasti na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, které diktatura páchá.
Diktatura a porušování lidských práv budou v Barmě pokračovat i po 7. listopadu. Nemusíme čekat na období po volbách, abychom to věděli. Pro pokračující nečinnost proto není omluvy. Je načase, aby se svět jednotně postavil za barmský lid a konečně mu pomohl přinést mír a důstojnost.
 
 
Václav Havel
Jeho královská výsost El Hassan Bin Talal
Jeho Svatost dalajlama
André Glucksmann 
Vartan Gregorian
Michael Novak
Karel Schwarzenberg
Desmond Tutu
Grigory Yavlinsky