Voda na Blízkém východě 2010
V roce 2010 se v rámci projektu Voda na Blízkém východě konaly dvě panelové diskuse během 14. výroční konference Forum 2000 s názvem „Svět, ve kterém chceme žít“, která se uskutečnila v Praze ve dnech 10.–12. října 2010.
Změna klimatu a vodní zdroje na Blízkém východě: Socio-ekonomické dopady
Moderátor: Eva van de Rakt
Účastníci: Václav Cílek, Peter Thum, Hamed Asaf
11. října 2010, Palác Žofín
Libanonský odborník na vodní zdroje Hamed Asaf na úvod zdůraznil, že vzácnost vody je na Blízkém východě pradávným problémem, který se datuje až ke vzniku civilizace. Varoval, že obtíže budou dále eskalovat, pokud se nezačnou v nejbližší době řešit. Blízký východ totiž podle Asafa ztrácí vlhkost a v současné době zaznamenává značný pokles srážek. Varoval, že rostoucí porodnost ještě zhoršuje možnosti přizpůsobení se těmto podmínkám. Asaf dále upozornil na problematické aspekty úzkých vztahů mezi Čínou a zeměmi jako Súdán. Případný konflikt Súdánu s Etiopií by totiž do sebe zatáhl také další státy Blízkého východu, například Izrael nebo Saúdskou Arábii. Navrhl, abychom se pečlivě zabývali tím, jak jednotlivé státy přistupují k problémům s vodními zdroji. Jako příklad z historie nám přitom může posloužit, jak se svými vodními zdroji zacházeli obyvatelé starověkého jordánského města Petra.
Geolog a klimatolog Václav Cílek varoval před zvyšujícím se odpařováním vody a rostoucím množstvím lidí žijících v oázách, kteří tak vytvářejí větší tlak na stávající vodní zdroje. Doporučil především zlepšení vodní infrastruktury a omezení používání hnojiv. Situaci by podle něj mohlo zlepšit i využívání jaderné energie. Konstatoval, že největší překážky řešení problémů s vodními zdroji na Blízkém východě jsou politického charakteru. Obává se, že současné vlády v regionu nejsou ochotné ani schopné se s problémy efektivně vypořádat.
Zakladatel a jednatel společnosti Fonderie47 Peter Thum dodal, že v současnosti se nikdo nijak zvlášť nezajímá o to, co se stane v několika příštích letech. Navrhl škrty v jordánském zemědělství, které se stává příliš nákladným. To by ovšem podle Hameda Asafa přineslo problémy farmářům a jejich rodinám.
Všichni účastníci debaty se shodli, že všichni hráči na Blízkém východě musejí převzít svůj díl zodpovědnosti, avšak v současnosti k tomu nejsou příliš ochotní. Nutné jsou některé nepopulární kroky, jako například zvýšení daní za účelem získání prostředků na řízení vodních zdrojů. Hamed Asaf předložil příklad řešení nedostatku vody v Bejrútu, které se implementuje i přes chybějící politickou podporu.
Potenciál environmentálního peacebuildingu na Blízkém východě: Bude voda překážkou či mostem při současných jednáních mezi Izraelci a Palestinci?
Moderátor: Irena Kalhousová
Účastníci: Hasan Abu Nimah, Natasha Carmi-Hanna, Oded Fixler
12. října 2010, Palác Žofín
Bývalý jordánský velvyslanec při OSN Hasan Abu Nimah vyjádřil přesvědčení, že voda může na Blízkém východě sloužit jako most i jako překážka na cestě k míru. Přirovnal přitom problematiku vodních zdrojů k náboženství: „Voda i náboženství souvisejí s obecnou politickou atmosférou.“ Obává se, že jakákoli budoucí válka na Blízkém východě bude válka o vodní zdroje. Věří ovšem, že se jí dá předejít. Zmínil v této souvislosti, že Jordánsko a Izrael začaly spolupracovat na řešení této problematiky ještě předtím, než v roce 1994 formálně podepsaly mírovou dohodu. Od zahájení madridského mírového procesu už ovšem uplynulo 19 let a mnoho zatím vyřešeno nebylo, což podle Abu Nimaha představuje problém především pro Jordánsko.
Palestinská poradkyně v záležitostech vody a životního prostředí Natasha Carmi-Hanna popsala problém vzácnosti vodních zdrojů v technických, ale i politických souvislostech. Jádro řešení vidí v politické dohodě mezi Palestinci a Izraelci. Sdílení vodních zdrojů je podle ní problematické a kritizovala, že Izraelci spotřebují oproti Palestincům nesrovnatelně větší množství vody. Doporučila, aby Izraelci a Palestinci sdíleli vodu poměrným systémem a pracovali jako partneři, což by napomohlo budování konsenzu. Vyjádřila znepokojení nad situací v pásmu Gazy, kde je zapotřebí okamžitých kroků. Svou řeč zakončila názorem, že řešení vodního konfliktu je možné a že voda by měla být využita jako prostředek k dosažení míru.
Zástupce izraelského úřadu dohlížejícího na vodní zdroje a kanalizaci Oded Fixler zdůraznil význam vody v tomto regionu a dodal, že klimatické změny na vodní dodávky vyvinou ještě větší tlak. Upozornil, že pomalejší obnova zdrojů a sedm suchých let tento tlak ještě umocnily. Uznal, že řešení přinese pouze spolupráce mezi všemi stranami, a dodal, že Izrael již svou část zodpovědnosti přijal a dodává vodu do okolních regionů, například do Jordánska. Budoucí řešení vidí konkrétně v odsolovacích stanicích, efektivnějším zemědělství a zlepšující se vodní infrastruktuře, která by zabránila ztrátám a únikům vody. Dodal, že spolupráce je nutná a zmínil projekt Red-Dead jako úspěšný příklad.
