Perspektivy demokracie a právního státu ve 21. století

Pondělí 10. října 2011, 10.15–11.45, Palác Žofín, Forum Hall

Moderátor:

Jacques Rupnik, politolog, Francie

 

Panelová diskuse:

Adam Michnik, šéfredaktor, Gazeta Wyborcza, Polsko

John Agyekum Kufuor, bývalý prezident, Ghana

Michael Žantovský, velvyslanec ve Velké Británii, Česká republika

Marites Vitug, novinářka, předsedkyně poradního výboru, Newsbreak, Filipíny

Vartan Gregorian, prezident, Carnegie Corporation of New York, USA

 

 

Adam Michnik upozornil na problém suverénní demokracie, systému, v němž „je jedinec považován za majetek prezidenta země“. Tento způsob vládnutí můžeme vidět v mnoha státech střední a východní Evropy a jeho vzniku můžeme zabránit zachováváním principů právního státu. Účinná koncepce by podle Michnika měla mít tři hlavní rysy: vládu, která se nesnaží politizovat státní správu, svobodná média a možnost svobodného a nepolitického vyjádření náboženské víry.

 

John Agyekum Kufuor se zabýval univerzální touhou po demokracii a lidských právech, kterou pociťují lidé jak v Africe, tak v arabských státech. Abychom jí dali prostor, „musíme být odhodláni demokracii a lidská práva otevřeně podporovat tam, kde jsou potlačována, a najít odvahu provést reformy na mezinárodní úrovni. Bez právního státu nebude ekonomický růst,“ protože nedemokratické režimy jsou velice nestabilní.

 

Michael Žantovský připomněl Fukuyamovo paradigma „konce historie“ a dodal, že rovněž Fukuyama již rozpoznal příčiny politického úpadku ve skupinách, jež usilují o zisk, a škodí tak zdravému rozvoji demokracie. Proti této „rakovině, která ničí zdravou demokratickou tkáň“ Žantovský načrtl různé možnosti obrany: transparentnost, všeobecnou zodpovědnost a aktivní občanskou společnost.

 

Marites Vitug upozornila na tři překážky v tvorbě demokratického systému, s nimiž se setkala ve své zemi i v zahraničí. Jsou jimi 1. nespravedlnost, díky níž mohou zájmové skupiny diktovat politické procesy; 2. kultura beztrestnosti, kde jsou soudy neúčinné a zkorumpovaní úředníci zůstávají nepotrestáni; 3. slabost institucí, která vede ke klientelismu a k ovládnutí moci jednotlivci, namísto aby se řídila politickými programy.

 

Vartan Gregorian mluvil o dezinterpretaci různých konceptů, například sociální smlouvy J. J. Russeaua (zkreslené nacisty a komunisty) a různých ústav (například sovětské) a jak tyto manipulace s jazykem umožnily nástup krutých režimů. Nakonec Gregorian upozornil na existenci dvou skupin faktů, týkajících se například klimatických změn: fakta vědecká a fakta proti-vědecká, která znemožňují diskusi.