Snídaně: Mír versus spravedlnost

Úterý 11. října, 2011, 9.00–9.45, Palác Žofín, Restaurace

Úvodní řeč:

Oldřich Černý, výkonný ředitel, Nadace Forum 2000, Česká republika

Proslov:

Gareth Evans, bývalý ministr zahraničních věcí, rektor, Australian National University, Austrálie

 

 

Ústředním tématem příspěvku bylo, že mír a spravedlnost hrají v právním státě stejně důležitou roli, zároveň však často dochází k jejich střetu. Gareth Evans na úvod diskutoval změny mezinárodního práva a připomněl, že v mezinárodním trestním právu v současnosti existuje mnohem více možností, jak ukončit konflikt a potrestat ty, kdo porušují lidská práva. Nejdůležitější zde bylo podepsání dohod, a to především Římských smluv, které přinesly trestním tribunálům typově nové pravomoci.

 

V souvislosti s otázkou míru a spravedlnosti Evans zmínil, že spravedlnost nelze přehlížet ani v zájmu dosažení míru. V jednoduchých případech vede stíhání trestného činu k míru, u složitějších případů to však může být obtížně prokazatelné. Konec utrpení znamená současně i mír, ale „je tu politické dilema. Nemůžeme jen bojovat za mír a zbytkem se zabývat později, musíme brát v úvahu zájmy obou stran“. Pouhá naděje na mír bez spravedlnosti nefunguje, tvrdí Evans. Jenom dále dramaticky vyhrocuje situaci a nic neřeší.

 

Sám nabídl sedm bodů potřebných k nalezení řešení: odškodnění, zbavení právní způsobilosti, navrácení práv (dávající naději obráncům), objektivní spravedlnost (usilující o pravdu), pojem delegitimace, institucionalizace lidskoprávních norem, dání výstrahy (síla příkladu). Všechny tyto dílčí příspěvky jsou z dlouhodobé perspektivy významné, zakončil Evans. Definitivně tuto otázku vyřešit je však nemožné, protože mezi spravedlností a mírem leží příliš mnoho rozporů. Jedinou možností, jak se s tím vyrovnat, je ohlížet se na spravedlnost vždy v první řadě. Nakonec „všichni chceme totéž, a sice obojí: mír i spravedlnost“.