„Vaše debaty [na konferenci Forum 2000] získávají na významu ve světle nedávných sporů o karikatury Proroka Mohameda.“
Kofi A. Annan, Generální tajemník OSN, 2006
Úvodní stránka > Projekty > Konference Forum 2000 > 2011 > Program > Regionální záběr

Regionální záběr

Níže naleznete popis všech akcí seřazených chronologicky podle doby svého konání.

 

Internet, sociální sítě a arabské jaro

Kulatý stůl
Pondělí 10. října, 2011, 9.00–10.30, Goethe-Institut
 
Účastníci: Steven Gan, Mohammad Gawdat, Shahira Amin, Sultan Barakat
 
Sociální sítě a široká dostupnost informací díky rozšíření internetu se staly klíčovými prvku nedávných převratných událostí na Blízkém východě a v Africe. To podle všeho platí zejména pro Tunisko, kde došlo v druhé polovině roku 2010 prostřednictvím Wikileaks k odhalení informací o zneužívání moci, korupci a naprosto neadekvátních reakcích Spojených států a dalších západních zemí, což pravděpodobně napomohlo ke svržení autoritářského prezidenta Zineho al-Abidine Ben Aliho. Sociální sítě hrály hlavní roli i při úspěšné revoluci v Egyptě a pomohly vyvolat sociální nepokoje i v dalších zemích.
 
  • Jak lze zpětně zhodnotit význam sociálních sítí a internetu pro arabské jaro?
  • Mohou být nové informační a komunikační kanály využity při budování nových demokratických společností v regionu? Jak?

 

Anniny dny: Podnikání v Rusku

Panelová diskuse
Ve spolupráci s Člověkem v tísni
Pondělí 10. října 2011, 15.45–17.15, Právnická fakulta, Univerzita Karlova
 
Účastníci: Rostislav Valvoda, Vadim Klyuvgant, William Browder
 
Jako vytrvalá kritička Vladimíra Putina poukázala Anna Politkovská na hlavní vady jeho vlády v Rusku: potlačování politických a občanských práv, centralizaci moci, útoky na svobodná média, válku v Čečensku a vytvoření systému korupce a zastrašování v podnikání, jako např. zatčení Michaila Chodorkovského. 7. října 2006 byla zavražděna. Po pěti letech se tendence, které kritizovala, ještě upevnily a Rusko navíc čelí hospodářské stagnaci. Jaké má Rusko s odlivem lidí i kapitálu vyhlídky do blízké budoucnosti?

 

Právní stát v Asii

Panel
Pondělí 10. října 2011, 16.15–17.45, Palác Žofín, Forum Hall
 
Účastníci: Yohei Sasakawa, Kiichi Fujiwara, Surendra Munshi, Marites Vitug, Steven Gan
 
Spolu s ohromujícím hospodářským pokrokem, k němuž v uplynulých dvou desetiletích došlo zejména v jižní a jihovýchodní Asii, se v částech tohoto kontinentu také pevně uchytily demokratické principy a právní stát. Japonsko a Indie jsou zavedenými demokraciemi od konce 40. let 20. století a významného pokroku v budování demokracie dosáhly i Korea, Tchaj-wan či Indonésie. Úspěchy na kontinentě ale nejsou vyrovnané a v mnoha zemích zůstává demokracie a právní stát jen vzdáleným přáním.
 
  • Jak je vztah mezi demokracií a právním státem vnímán v Asii?
  • Jak se liší vztah mezi právním státem a vládnutím v různých asijských zemích?
  • Jaký je vztah mezi právním státem a rychlým hospodářským růstem v Číně, Indii, Vietnamu, Indonésii a dalších zemích?
  • Jak se tradiční etické systémy, jako např. konfucianismus, vztahují k evropskému či americkému vnímání právního státu?

 

Právní stát v Rusku

Panel
Pondělí 10. října 2011, 18.00–19.30, Palác Žofín, Conference Hall
 
Účastníci: Grigory Yavlinsky, Gregory Feifer, William Browder, Vadim Klyuvgant, Bobo Lo
 
Právní stát poskytuje lidem základní záruky nestranného uplatňování spravedlnosti. Největší pozornost se sice věnovala zacházení s Michailem Chodorkovským, k vážným pochybám o právním státu v Rusku ale vedla řada dalších případů. Ruští občané a organizace se stále častěji obracejí na Evropský soud pro lidská práva. Investoři z Ruska často odcházejí ve snaze chránit své zájmy jinam; například více než polovina případů obchodního oddělení britského Nejvyššího soudu se údajně týká Ruska nebo zemí Společenství nezávislých států. Nejvážnější je ale manipulace volebních procedur a vyloučení obecně respektovaných volebních pozorovacích týmů, což vyvolává otázky o oddanosti státu demokratickým principům, klíčovým pro právní stát.
 
  • Jaký je současný stav právního státu v Rusku?
  • Jaké má vyhlídky vzhledem k blížícím se prezidentským volbám?
  • Jaké kroky se podnikají ke zlepšení situace?

 

Krize eurozóny: Konstituční výzva pro Evropu

Debata
Ve spolupráci s CERGE-EI
Úterý 11. října 2011, 9.00–10.30, Městská knihovna
 
Účastníci: Karel Kovanda, Jan Macháček, Alan Brown, Vladimír Dlouhý, Jacques Rupnik, Zdeněk Kudrna
 
Krize eurozóny je především krizí institucionální a konstituční, nikoli dluhovou (evropský dluh je celkově nižší než japonský a americký dluh). Eurozóně chybí standardní instituce až na první čistě federální instituci, jíž je ECB. Nemá společné dluhopisy, společné daně, ministerstvo financí či dokonce ani měnový fond a evropskou dluhovou agenturu.
 
  • Je nutné tyto instituce zřídit?
  • Potřebuje Evropa v tomto ohledu posílit federalismus?
  • Máme možnost volby mezi ekonomickým kolapsem a bruselským centralismem?

 

Ukrajina: Rychle pryč od demokracie?

Panel
Úterý 11. října 2011, 10.00–11.30, Goethe-Institut
 
Účastníci: Natalia Churikova, Tomáš Vrba, Bohdan Danylyshyn, Christopher Walker, Mustafa Dzhemiliev
 
Od zvolení prezidenta Viktora Janukovyče v roce 2010 došlo na Ukrajině k výraznému a alarmujícímu zhoršení jejího demokratického rámce. Základní zásady demokratické společnosti, jako je svoboda projevu, svoboda shromažďování a svoboda tisku, se ocitají pod rostoucím tlakem. Mezi nejvíce znepokojivé faktory patří soustředění moci v rukou prezidenta, endemická korupce, zvýšená aktivita bezpečnostních služeb (SBU), pronásledování opozičních stran a nezávislých médií a slabá občanská společnost. Vzhledem k strategickému významu Ukrajiny se stal její osud zdrojem naléhavých obav nejen pro Evropu, ale pro celé mezinárodní společenství.
 
  • Jakým hlavním výzvám dnes čelí demokracie na Ukrajině?
  • Jakou politiku by vůči Ukrajině měla sledovat EU?

 

Evropská budoucnost: Ústavní nebo populistická demokracie?

Panel
Úterý 11. října 2011, 11.45–13.15, Goethe-Institut
 
Účastníci: Karel Kovanda, Adam Michnik, Ayse Kadioglu, Shlomo Avineri, Jacques Rupnik, Jiří Pehe
 
Země Evropské unie nejsou imunní vůči vzestupu politických populistických hnutí a stran. Přestože jsou ideologicky rozličné a nemají jasnou vizi alternativní politiky, tyto formy populismu často ohrožují základy ústavní demokracie. Posíleny upadajícími standardy a zhoršujícím se kvalitou vedení volených politiků a zastupitelských politických sborů využívají populistické síly demokratické procedury k podkopávání podstaty evropských demokratických společností.
 
  • Je populismus hrozbou nebo součástí ústavní demokracie?
  • Jaký má význam „sebeobrana demokracie“ v souvislosti s růstem populismu v Evropě i jinde?

 

Rusko: Může se adaptovat na rychle se měnící svět?

Panel
Úterý 11. října 2011, 11.45–13.15, Palác Žofín, Conference Hall
 
Účastníci: Boris Nemtsov, Josef Pazderka, Bobo Lo, Gregory Feifer, Luboš Dobrovský
 
Za vlády prezidentů Putina a Medveděva nabylo Rusko postupně část ztraceného sebevědomí. Moskva se například domnívá, že bude z tzv. „globálního posunu moci na Východ“ profitovat. Podle dalšího předpokladu posílí mezinárodní vliv Ruska jeho zlepšená ekonomická situace, vědomé zařazení se mezi „dynamičtější“ ekonomiky světa (BRICS) a ekonomická modernizace symbolizovaná projekty jako Skolkovo („ruské Silicon Valley“). V hlubších strukturách země, jako je právní stát, fungující občanská společnost nebo skutečný politický pluralismus, však k žádným zevrubným změnám nedochází.
 
  • Jaké výzvy dnes stojí před Ruskem?
  • Stane se svět, v němž roste vliv Číny a Indie, světem, ve kterém se Rusko ocitne na okraji zájmu Východu i Západu?
  • Jak skutečná je modernizace Ruska a jeho ekonomiky?

 

Nedávné události na Blízkém východě a v severní Africe: Perspektivy demokracie a právního státu

Panel
Ve spolupráci s West Asia-North Africa Forum, Jordánsko
Úterý 11. října 2011, 16.15–17.30, Palác Žofín, Forum Hall
 
Účastníci: Princ El Hassan bin Talal, Sultan Barakat, Shahira Amin, Shlomo Avineri, Mai Yamani
 
Nedávné události na Blízkém východě a v severní Africe vzbuzují velké naděje, ale zároveň také vysoký stupeň nejistoty. Egypt, Tunisko a Libye jsou na počátku cesty, jež může vést ke svobodné a demokratické společnosti a právnímu státu. Mezi otázky, které budou pro dosažení těchto cílů klíčové, patří efektivní vyrovnání se s obtížnou minulostí, ustavení demokratických institucí a posílení občanské společnosti.
 
  • Jaké jsou perspektivy demokracie v Egyptě, Tunisku a Libyi?
  • Které klíčové kroky je třeba podniknout v bezprostřední budoucnosti?
  • Jakou roli hrála občanská společnost v politických změnách? Jakou roli budou hrát v bezprostřední budoucnosti?
  • Jaký přístup k transformační justici by měly tyto země zvolit?

 

Bělorusko: Lidská práva výměnou za ekonomickou podporu?

Panelová diskuse
Ve spolupráci s Člověkem v tísni a DEMAS – Asociace pro podporu demokracie a lidských práv
Úterý 11. října 2011, 19.45–21.15, Goethe-Institut
 
Účastníci: Lída Vacková, Ales Michalevic, Tatsiana Reviaka, Alexander Lukashuk
 
Pokus Evropské unie o dvoukolejnou politiku vůči běloruskému režimu po prezidentských volbách 19. prosince 2010 naprosto selhal. Výměnou za příslib ekonomické spolupráce panovalo přesvědčení, že Alexander Lukašenko zaručí svobodné prezidentské volby a zaměří se na zlepšení vztahů se Západem. Došlo k pravému opaku a potlačení nenásilných demonstrací po volbách a pronásledování občanské společnosti dalo jasnou odpověď politice „cukru a biče“ EU. Běloruský režim také začal pronásledovat Alese Bialackyho, ředitele Viasny, významné organizace zabývající se lidskými právy. Letos však Bělorusko zasáhly hospodářské potíže a jeho měna náhle ztratila přes 50 procent hodnoty. Ekonomické potíže dopadly na obvykle neangažovanou část společnosti a vyvolaly v létě vlnu „tichých“ protestů po celé zemi. V srpnu a říjnu režim propustil více než dvacet politických vězňů zatčených v prosinci.
 
  • Znamenají nedávné události, že začalo další kolo „obchodu“ s politickými vězni?
  • Jaké jsou ekonomické perspektivy země?
  • Je v Bělorusku potenciál k dalším masovým protestům?
  • Bude Západ znovu ochoten vyměnit svobodu pro politické vězně za ekonomickou podporu?

 

Budoucnost Krymu

Panelová diskuse
Ve spolupráci s Asociací pro mezinárodní otázky
Středa 12. října 2011, 14.30–16.00, Goethe-Institut
 
Účastníci: Petruška Šustrová, Mustafa Dzhemiliev
 
Krymský poloostrov je jednou z nejméně stabilních oblastí východní Evropy. Krymští Tataři se potýkají s obrovskými problémy i 20 let poté, co jim sovětský režim v pozdní fázi povolil návrat do jejich vlasti z exilu v Uzbekistánu. Vláda Autonomní republiky Krym nepodporuje rozvoj jejich jazyka a kultury a krymští Tataři nejsou dostatečně zastoupeni ve vládních orgánech, policii a dalších institucích.
 
  • Jaký vývoj můžeme na Krymu očekávat v nejbližší budoucnosti?
  • Existuje mezi krymskými Tatary riziko růstu islamismu?
  • Chtějí krymští Tataři vlastní stát?

 

Právní stát na západním Balkáně: Úspěch či neúspěch politiky podmíněnosti EU?

Panelová diskuse
Ve spolupráci s DEMAS – Asociace pro podporu demokracie a lidských práv
Úterý 11. října 2011, 16.15–17.45, Goethe-Institut
 
Účastníci: David Král, Tija Memisević, Jelena Milić, Sandra Benčić
 
Právní stát představuje jednu z výzev pro státy západního Balkánu usilující o vstup do EU. Chorvatsko úspěšně ukončilo přístupové rozhovory s EU; zdá se však, že v této oblasti není zdaleka vše hotovo. V případě dalších balkánských zemí Evropská unie ve svých výročních zprávách stále kritizuje vysokou úroveň korupce a nedostatečně výkonnou a nezávislou justici.
 
  • Které největší nedostatky mají země západního Balkánu v oblasti právního státu?
  • Jaké lekce plynou z přístupového procesu Chorvatska k EU?
  • Převáží politický imperativ začlenění západobalkánských zemí do EU nad principem podmíněnosti prosazovaným EU v této oblasti?
  • Jak může EU zlepšit své cíle a nástroje k dosažení podstatných změn v regionu?

 

Kde je právní stát a skutečná demokracie v Barmě? Současné podmínky a perspektivy pro budoucnost

Panelová diskuse
Ve spolupráci s Člověkem v tísni
Středa 12. října 2011, 18.00–19.30, Goethe-Institut
 
Účastníci: Scott Hudson, Naw Htoo Paw, Moe Zaw Oo, Nai Aue Mon, Kyaw Zwa Moe
 
Co v Barmě znamená demokracie a právní stát? Vojenská diktatura, která rozdrtila povstání z 8. srpna 1988, ignorovala výsledky voleb z roku 1990 a potlačila nenásilnou Šafránovou revoluci v roce 2007, se nyní prohlašuje za demokratickou. Generálové vyměnili uniformy za obleky a v roce 2010 zorganizovali zmanipulované volby, které nemohli prohrát. Jaká je ale skutečná situace v zemi a jak by měl zbytek světa přistupovat k této sofistikovanější formě autoritářství? Barmští obránci lidských práv na sebe berou velké riziko a často tráví roky ve vězení, aby se okolní svět dozvěděl, v jaké realitě žijí lidé v Barmě.
 
  • Jak vnímají poslední vývoj organizace občanské společnosti v Barmě a v exilu?
  • Co je podle nich třeba udělat, aby skončil cyklus beztrestnosti?
  • Jakou roli může hrát mezinárodní společenství?

Konference Forum 2000

Podporují nás

Nippon Foundation

Zprávy e-mailem

 

Najdete nás na