Níže naleznete popis všech akcí seřazených chronologicky podle doby svého konání.
Nový systém pomoci pro éru globalizace
Panel
Ve spolupráci s The Sasakawa Peace Foundation
Pondělí 10. října 2011, 14.30–16.00, Palác Žofín, Conference Hall
Účastníci: Jiro Hanyu, Motoshige Itoh, Wolfgang Michalski, Thomas Pogge, Tetsushi Sonobe
Zvyšování objemu oficiální rozvojové pomoci (ODA), její účinnosti, a jasné priority této pomoci patří v mezinárodní komunitě k nejhorlivěji diskutovaným problémům. Naprostou chudobu lze považovat za důsledek našeho způsobu řízení mezinárodního systému. Zodpovědnost za pomoc by proto měl převzít celý svět. Pomoc stále hraje klíčovou roli při boji s chudobou a nerovnosti v globalizačním procesu, zejména v souvislosti s extrémní chudobou v nejméně rozvinutých zemích. Nezbytná pomoc by měla směřovat především k lidem, jejichž „základní potřeby“ jídla a výživy, zdravotní péče a hygieny a základního vzdělání nejsou naplněny.
-
Je ODA směrována tak, aby uspokojila potřeby nejméně rozvinutých zemí?
-
Do jaké míry by měly pomoc poskytovat rozvíjející se a rozvojové země?
-
Měla by vzniknout mezinárodní smlouva, jako v případě klimatických změn, o poskytování pomoci nejméně rozvinutým zemím?
-
Měla by tato smlouva uložit všem zemím povinnost poskytovat pomoc?
Setkávání s disidenty jako nástroj podpory demokracie: Od van der Stoela a Patočky po Kubu, Bělorusko a dalajlamu
Debata
Ve spolupráci s Velvyslanectvím Nizozemska v Praze
Pondělí 10. října 2011, 14.30–16.00, Hotel InterContinental
Účastníci: Marek Svoboda, Frans Timmermans, Jiřina Šiklová, Vladimír Galuška, Ales Michalevic, Ivan Chvatík
Když se nizozemský ministr zahraničí Max van der Stoel během své oficiální návštěvy komunistického Československa v březnu 1977 krátce setkal s Janem Patočkou, vytvořil tím precedens, který následovali další západní činitelé při návštěvách zemí sovětského bloku. Přímý kontakt mezi zástupci demokratických zemí a disidenty či představiteli opozice není však ani dnes samozřejmostí. Dilema mnoha hlav západních států, zda se mají setkat s dalajlamou, je jen jednou ilustrací tohoto problému.
-
Jaký mělo setkání van der Stoela s Patočkou dopad na situaci českých disidentů?
-
Proč je přímý kontakt mezi zástupci demokratických zemí a disidenty často tak problematický? Tato setkání musí být podpořena jasnou politikou a činy. Je tomu tak?
Odpovědnost za ochranu I.
Panel
Pondělí 10. října 2011, 16.15–17.45, Palác Žofín, Conference Hall
Účastníci: Gareth Evans, Jared Genser, Francis Deng, Cem Özdemir, Šimon Pánek
Odpovědnost za ochranu (RtoP) představuje nejvýznamnější posun v obraně lidských práv od kodifikace Všeobecné deklarace lidských práv v důsledku druhé světové války a holocaustu. Podle této doktríny mají všechny státy povinnost chránit své občany před masovými zvěrstvy. Po šesti letech a milionech mrtvých, jejichž smrti se dalo předejít, od přijetí RtoP na Světovém summitu 2005 je jeho zavedení nicméně stále vzdáleno od skutečnosti a z RtoP se stal jen prchavý slib.
-
Jaké hlavní problémy je třeba překonat, než bude možné RtoP považovat za skutečnou normu mezinárodní bezpečnosti a lidských práv?
-
Jak lze vzhledem k nedávným událostem v Libyi, Sýrii a dalších zemích co nejúčinněji čelit mylným představám, rozporuplnostem a institucionálním a politickým výzvám?
Rozvojová pomoc a dobré vládnutí
Panel
Pondělí 10. října 2011, 18.00–19.30, Palác Žofín, Rytířský sál
Účastníci: Mou-Shih Ding, Jan Urban, Frans Timmermans, Gérard Roland, Marcus Cornaro
Právní stát je spolu se zodpovědností, transparentností, efektivitou, vnímavostí atd. jedním z klíčových prvků dobrého vládnutí, a to je nezbytnou podmínkou dlouhodobého hospodářského, sociálního a environmentálního rozvoje dané země. Někdy je však obtížné rozhodnout, zda rozvojové projekty podporují prvky dobrého vládnutí či je podkopávají. Pomoc hraje nezastupitelnou úlohu při protírání chudoby, ale zároveň může prohloubit zkorumpované či nerovné prostředí v cílových zemích.
-
Může rozvojová pomoc skutečně podporovat dobré vládnutí v cílových zemích?
-
Jak rozhodnout, jaká úroveň korupce v zemi ještě umožňuje provádění rozvojových projektů?
-
Může mezinárodní společenství nebo individuální dárci rozhodnout, které země jsou vhodné jako příjemci pomoci a které ne?
-
Jak ovlivňuje a mění pravidla čínská politika zahraniční rozvojové spolupráce?
Kde ochrana selhává: Mezinárodní společenství a závažná porušení lidských práv
Panelová diskuse
Ve spolupráci s Oxford and Cambridge Alumni Society Czech Republic
Pondělí 10. října 2011, 18.15–19.45, New York University in Prague
Účastníci: Ondřej Ditrych, Francis Deng, Gareth Evans, Veronika Bílková, Pavel Barša
Nedávné události v Sýrii, Jemen a do jisté míry také v Libyi ukázaly, že navzdory slibům obsaženým v doktrínách jako RtoP (Zodpovědnost za ochranu) zůstává zpochybněn závazek mezinárodního společenství chránit lidi vystavené násilnému útlaku ze strany svých vlád či v důsledku ozbrojeného konfliktu.
-
Je závazek mezinárodního společenství k ochraně lidí před závažným porušováním lidských práv organizovaným pokrytectvím?
-
Měla by být zásada neintervence podmíněna nejen v teorii, ale i v praxi, základními pravidly dobrého vládnutí?
-
Leží konečná zodpovědnost za vedení politických záležitostí včetně těch, které se týkají ochrany lidského života, na jednotlivých státech? Nebo nečinnost mezinárodního společenství podkopává jeho legitimitu a v důsledku tedy i samotný řád, které chce chránit?
Odpovědnost za ochranu II.: Výzvy a perspektivy
Panel
Úterý 11. října 2011, 10.00–11.30, Palác Žofín, Rytířský sál
Účastníci: Howard Hensel, Sai Felicia Krishna-Hensel, Pierre Lévy, George Andreopoulos, Jared Genser
Zodpovědnost za ochranu (RtoP) se nedávno objevila jako zatím poslední variace v debatě o ochraně lidí. Její kritici ji považují za laskavější a jemnější verzi humanitární intervence, zatímco její zastánci tvrdí, že jde o zcela odlišnou koncepci, která změnila způsob, jakým bychom měli uvažovat a jednat v situacích, jež vyžadují ochrannou iniciativu.
-
Jaké jsou klíčové rysy přechodu od humanitární intervence k RtoP?
-
Kdo jsou nejdůležitější činitelé a jaké procesy a akce by mohly spadat do kategorie ochrany?
-
Kde se střetává debata o ochraně lidí a počínající diskuse o „sekuritizaci“ existujících a nových výzev?
Ekonomická globalizace a lidská práva
Panel
Úterý 11. října 2011, 16.15–17.30, Palác Žofín, Conference Hall
Účastníci: Aryeh Neier, Jiří Schneider, Ales Michalevic, Šimon Pánek
Ekonomická globalizace představuje příležitost a zároveň ohrožení lidských práv a blahobytu. Dochází k přehodnocení celé řady fenoménů od vlastnictví přes politiku po životní prostředí a sociální práva. Jejich absolutní ochranu zpochybňuje ekonomická globalizace, rostoucí role nestátních činitelů jako např. nadnárodních korporací, nadnárodních hospodářských organizací (např. Světová obchodní organizace), nadnárodní politické organizace typu EU, globální nátlakové skupiny v oblasti lidských práv a nevládní organizace. Nastupující hospodářský systém proto vede ke změně koncepce lidských práv a jejich ochrany a přenáší je nad národní státy a právní instituce.
-
Jak vede ekonomická globalizace různé společnosti a komunity k politice lidských práv a svobod?
-
Jakou roli hrají státní a nestátní činitelé při ochraně a podpoře lidských práv ve světové společnosti?
-
Jak je v tomto kontextu definována mezinárodní podniková zodpovědnost?