Moderátor: Jan Macháček
Účastníci: Peter Eigen, William Echikson, Misha Glenny, Miroslav Zámečník
12. října 2010, Goethe Institut
Moderátor Jan Macháček zahájil diskusi otázkou: „Jaké faktory motivují šéfy firem, vlády a jednotlivce přijímat důležitá a zodpovědná rozhodnutí v globální ekonomické, politické a ekologické aréně?“ Vyzval členy panelu, aby zvážili, jak mohou být dosaženy sdružené, skupinové cíle na úkor jednotlivých či státních zájmů a aby řečníci identifikovali elementy, které zajišťují realizaci těchto cílů.
Zakladatel Transparency International Peter Eigen odmítl účelovou tezi, že pochybné podnikání, které je prospěšné mnoha zaměstnancům, je ospravedlnitelné. Uvedl, že lidská hodnota odmítnutí korupce je obrovská v porovnání s morálním debaklem blahosklonnosti vůči úplatkářství. Eigen zdůraznil, že korupce brání soutěživosti, zdravému podnikání a tím pádem neumožňuje dosažení optimálních výsledků volného trhu. Současně demonstroval problémy, které obnáší časově limitovaný mandát politiků v demokraciích. Ti jsou zodpovědní svým voličům za hospodářské výsledky. Podobně poukázal na zákonité nedostatky nadnárodních mechanismů, například v bankovním sektoru. Tyto nedokonalé mechanismy a chybující vlády ovlivňují aktivity finančního sektoru. V zájmu odpoutání se od těchto systémových nedostatků, které podněcují korupci, musíme stále více hledět vně rámce vládních řešení, jež jsou svým charakterem v zásadě omezená. Podle Eigena proto musíme rozvíjet občanskou společnost tak, aby se stala partnerem vlád a aby vytvářela a určovala rámec k řešení vleklých problémů.
Senior manažer komunikace společnosti Google William Echikson zdůraznil potřebu uchování a ochrany volného trhu. V kontrastu s problémem uplácení vlád některými firmami popisoval postavení společnosti Google, která musí čelit nátlaku státních struktur a intervencím ze strany vlády při vstupu na čínský trh. Firma musela zvážit, zda přistoupit na cenzuru. „Máme vstoupit na trh a poskytovat alespoň nějaké informace, nebo zůstat mimo, čímž bychom nabídli Čiňanům mnohem méně?“ Po olympijských hrách v Pekingu se však cenzura stupňovala a rovnováha zájmů se narušila. „Dospěli jsme k závěru, že naše aktivity již nejsou pozitivní, a po zvážení všech okolností jsme šli do rizika – přestali jsme cenzurovat úplně,“ uvedl Echikson. Je podle něj na odpovědnosti jednotlivých firem, aby zvážily dopady deformace principů volného obchodu v zájmu poskytování služeb a vymožeností lidstvu. Je na nich, aby si řekly, že finanční ztráty stojí za to, že zisk není vše. Podstatné je podle něj uchování a dodržování zásad volného obchodu.
Britský novinář Misha Glenny zahájil své vystoupení zdůrazněním vazby politických podmínek a korupce. „Je to o byznysu, je to o politice. Nelze tyto dvě sféry oddělit.“ Korupce je též způsobena zásadními výzvami. Například v rozvojových zemích nastupující politické struktury nezbytně potřebují zajistit finanční toky, které zabezpečí politické aktivity, proto je politika, jako nástroj možné společenské změny, blokována závislostí na korupčních finančních zdrojích. Glenny vyzval mezinárodní struktury, například EU, aby uvalily sankce na vládní korupci. Zdůraznil, že pokud chceme chodit po světe a přesvědčivě mentorovat o kriminalitě a korupci, musíme si být především jisti čistotou vlastního chování. V zájmu důsledného potlačení korupce musíme vyvíjet tlak na vlády. Cena, za to, že korupci řekneme ne, je někdy velmi vysoká. Musíme přimět vlády, aby boj s korupcí probíhal na všech frontách a ne jen selektivně. Glenny zdůraznil potřebu zapojení občanské společnosti, která by měla též dohlížet na důslednou aplikaci sankcí.
Ekonom a člen NERV Miroslav Zámečník navázal na Eigena, co se týče potřeby analýzy systémových nedostatků a původců korupce. Na několika příkladech demonstroval, jak přemíra vládní regulace a státní byrokratické intervence na trhu mohou zabránit ekologicky a demokraticky optimálním řešením. Většina chyb se však ukazuje až v praxi. „Nemusíme být fatalističtí, vždy se nabízí řešení. Je to v lidech a v systému,“ věří. Stejně jako Glenny a Eigen se obrátil k občanům, aby se stali hlavním elementem pozitivních strukturálních změn. Konstatoval, že veřejnost, tlak spotřebitelů, „mohou dokázat velké věci“. Zámečník závěrem zdůraznil, že je třeba říci ne především hloupým a krátkozrakým postupům, jakkoli si to někdy žádá notnou dávku odvahy.
Panelisté se shodli, že rovnováha principů volného trhu, zájmů jednotlivce, společnosti jako celku a postupu firem je křehká. Řečníci upozornili, že hospodářské a politické instituce poskytují systémové příležitosti pro korupci, a poukázali na potřebu uplatnění dlouhodobé vize, nezbytnost ochrany principů volného trhu a svobodného podnikání. Tyto okolnosti by měly přimět společenské skupiny, občanskou společnost a korporace, aby vyvíjely patřičný tlak na přijetí opatření, která budou mít pozitivní dopad na ekonomiku a společenskou atmosféru. Krátkodobé, partikulární a osobní zájmy musejí nakonec ustoupit v zájmu dlouhodobého rozvoje ekonomiky a celé společnosti.