„Going green“ Kudy k zelenějšímu byznysu?

Ján Kubiš uvedl diskusi konstatováním, že ve světě dnes převládá „mainstreamové pojetí ‘going green’“, a zdůraznil, že zástupci různých pohledů na problematiku se na panelu sešli, aby prodiskutovali, jak postupovat v propojování ekonomiky a ekologických standardů. Diskuse se stočila k roli soukromého sektoru v „zeleném hnutí“ a k potřebnosti státní podpory pro ekologicky šetrný rozvoj.

 

Pozornost panelu se upínala na význam různých zdrojů energie. Bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík poznamenal, že ČR v současnosti získává energii z kombinace uhelných, jaderných a větrných elektráren. Zdůraznil potřebu konsolidovat všechny zdroje energie do odvětví obnovitelných technologií a prohlásil jej za „nejdynamičtější součást dnešního energetického sektoru“. Většina panelistů se shodla, že silný sektor obnovitelné energetiky je zásadní pro nové investice do zelených řešení, například ekologických automobilů.

 

Právě pohled automobilového sektoru do diskuse vnesl Radek Špicar ze Škoda Auto, a.s., který je podle Jána Kubiše pro mnohé ztělesněním protikladu ke konceptu ekologicky ohleduplného rozvoje. Špicar však svůj příspěvek uvedl hrdým oznámením, že Škoda nedávno na Paris Auto Show uvedla na trh novou elektrickou Octavii. Ta je podle něj jedním z mnoha kroků, které společnost činí vstříc větší ohleduplnosti vůči životnímu prostředí. Na dotaz, proč by se Škoda vlastně měla zabývat životním prostředím, odpověděl: „Otázkou není proč, ale kdy a jak.“ Stejně jako další společnosti závislé na ropě začala Škoda vyvíjet nové, šetrnější technologie, protože po nich veřejné mínění, vládní nařízení i ekonomické podněty vytvořily poptávku.

 

Přestože byla učiněna různá další opatření vstříc zelené ekonomice, ředitel sekce evropské komise pro ochranu přírodních zdrojů Ladislav Miko, kritizoval postoj světa vůči biodiverzitě, méně známém indikátoru zdravosti světových ekosystémů. Zatímco mnohé ekologicky šetrné technologie se soustředí na módní otázku zvyšování udržitelnosti, hledisko biodiverzity ignorují, přestože podle Mika jde o stejně klíčovou vlastnost životního prostředí. Podpořil firmy, aby pracovaly v rámci jevů, které se v přírodě již dějí a pokoušely se je využít k řešení vlastních problémů, což je výhodné i z hlediska nákladů.

 

Právní pohled do diskuze vnesl Andrzej Błach, společník ve firmě CMS Cameron McKenna a ředitel CEE Energy Sector Group v Polsku. Zaměřil se na dopad právních nařízení v procesu vývoje ekologicky ohleduplných opatření. Podle něj převládá mylné přesvědčení, že „bez přímých zásahů vlády by se žádná taková opatření neprosadila.“ Ta se však zavádějí jak na základně přímých vládních zařízení, tak nezávisle na nich. Błach dále vyjádřil názor, že zodpovědností práva v rámci zeleného hnutí je vytvořit vyrovnanou hospodářskou soutěž, aby bylo možno dosáhnout efektivních ekologicky šetrných standardů.

 

Błach dále zdůraznil význam financování výše zmíněných opatření a souhlas věřitelů s dobrovolnými regulacemi, které souvisí s přechodem na ekologicky šetrná řešení. Závěrem vyzdvihl důležitost energetické diverzifikace, protože fosilní paliva jednoho dne nevyhnutelně dojdou.

 

Tomáš Víšek, předseda a člen dozorčí rady české pobočky McKinsey & Company, tvrdil, že existuje vzrůstající množství důkazů, jak rychle zelené hnutí roste. Citoval ze své studie a průzkumu mezi 1 400 manažerů, kteří byli tázání, jaké trendy podle nich v budoucnu budou utvářet obchodní operace, a „going green“ se umístilo mezi prvními pěti, nicméně až jako páté.

 

Víšek vysvětloval, že přes uvědomělost a snahu, jež se do zeleného hnutí vkládá, ve srovnání s vidinou vyšších zisků ztrácejí ekologicky ohleduplná řešení pro firmy prioritu. Víškova studie zahrnovala i průzkum mezi čtyřmi tisíci zákazníky a došel k tomu, že při nákupu a spotřebě je pro ně ochrana životního prostředí na prvním místě. Skutečné jednání lidí je však s takovým přesvědčením často v rozporu. V závěru Víšek uvedl, že efektivní přechod na zelenou ekonomiku bude vyžadovat „širokou společenskou shodu.“