Téma

Témata workshopů

Workshop č. 1Informační propast a role médií: Asymetrie informačních toků

Moderátor: Jacques Rupnik

Koordinátor: Gavan Titley

Učastníci:

Thomas Dawson:

James Deane

Jiří Dienstbier

Rosendo Fraga

Anthony Giffard

Josef Jařab

Ahmad Kamel

Najma Sadeque

Martin Walker

Joseph Warungu

Účastníci tohoto workshopu, mezi kterými byli mediální teoretici, praktici i zástupci mezinárodních finančních institucí, debatovali o celé řadě problémů a pokusili se identifikovat způsoby, jak se vypořádat s informačními propastmi. Svoboda projevu byla obhajována jako zásadní a nezpochybnitelné právo. Workshop současně vyústil ve společné prohlášení, že informace a média nelze nechat pouze v rukou mechanismů volného trhu.

• Deregulace, privatizace, transnacionalizace a komerční konkurence byly vnímány jako překážka nezávislosti médií. Například globální koncentrace zpravodajství do pěti tiskových agentur a tří poskytovatelů obrazového zpravodajství vede k vytváření jednotné mediální agendy a komodifikaci nabízených zpráv.

• Svobodná média jsou zásadní a nezpochybnitelná. Vycházejí ze svobody projevu a ne pouze z volného působení tržních mechanismů.

• Média veřejné služby jsou ohrožena několika faktory, včetně politického zneužití, snahy o přežití v tržním a konkurenčním prostředí a nedostatkem státní podpory.

• Nadnárodní média musí umožnit zpětnou vazbu a právo na lokální reakci.

• Vytvoření prostoru k interaktivním diskusím o odpovědnosti a dobrovolných mediálních kodexech mezi médii a představiteli sociálních skupin jak na národní úrovni, tak i na půdě mezinárodních institucí, například Rady Evropy, bylo vnímáno jako reálné a vhodné.

• Mimořádný význam má podpora vzniku a rozvoje místních a komunitních médií, kdykoliv je to možné. Existuje mnoho stanic a sítí, které potřebují podporu, a s nimiž mohou mezinárodní média spolupracovat. Toto by mohl být také jeden ze způsobů, jak zabránit nerovnováze v informačních tocích a koncentraci zdrojů.

• Je nutné všemi možnými prostředky zachovat a podporovat bezplatné vysílání všemi možnými prostředky.

Shrnutí závěrečné zprávy

Účastníci workshopu se zabývali značným počtem problémů, které vedou ke vzniku a zvětšování nejrůznějších informačních propastí.

Zjevné posílení role médií v rámci konfliktů a politického boje přirozeně vyvolává základní otázku týkající se způsobu získávání a šíření zpráv. Na příkladech Pákistánu a mnoha afrických zemích byly zmíněny problémy ovládání médií státní mocí jako překážka nezávislosti a naplňování pravého poslání médií ve společnosti.

V jiných prostředích jsou nicméně jako problém podobného druhu vnímány deregulace, privatizace, transnacionalizace a komerční konkurence.

Komerční konkurence a programová struktura řídící se tržními zásadami jasně vede ke snižování podílu vzdělávacích programů, upřednostnění stejnorodých globálních produktů (většinou pocházejících z USA) a nedostatku programů, které by sloužily neziskovým potřebám a zájmům.

Zásadním a bezpodmínečným předpokladem je existence svobodných médií. I těžce získaná svoboda se může za nejrůznějších okolností oslabit, nebo být vystavena tlaku. Musíme vycházet ze svobody projevu a ne pouze spoléhat se na volné působení tržních mechanismů.

Pro účastníky workshopu bylo důležité určit, komu jsou tyto myšlenky a návrhy adresovány. Po rozhovorech v rámci UNESCO a NWICO neexistuje jednoznačně definované světové forum, které by o těchto otázkách diskutovalo.

1. Nadnárodní média musí umožnit zpětnou vazbu a právo na reakci.

2. Účastníci se rovněž domnívají, že je možné a vhodné vytvořit prostor k interaktivním diskusím o odpovědnosti a dobrovolných mediálních kodexech mezi médii a představiteli sociálních skupin jak na národní úrovni, tak i na půdě mezinárodních institucí, například Rady Evropy.

3. Mimořádný význam má podpora vzniku a rozvoje místních a komunitních médií, kdykoliv je to možné. Existuje mnoho stanic a sítí, které potřebují podporu a s nimiž mohou mezinárodní média spolupracovat. Toto by mohl být také jeden ze způsobů, jak zabránit nerovnováze v informačních tocích a koncentraci zdrojů.

4. Snižující se ceny nových technologií a poskytování informací prostřednictvím internetu také vytváří nové zdroje a možnosti získávání a šíření zpravodajství. Místní i mezinárodní média musí být připravena je vyhledávat a sdílet.

5. Je nutné všemi prostředky podporovat bezplatné vysílání. Určité kulturní události jsou součástí dědictví, které musí být obecně přístupné.

Workshop č. 2 Propast v pravidlech: dvojí standardy mezinárodního obchodu a ekonomiky

Moderátor: Frederik Willem de Klerk

Koordinátor: Martin Konečný

Učastníci:

Yilmaz Akyüz

Alexandre Barro Chambrier

Sylvia Borren

Susan George

Anuradha Mittal

T. Rajamoorthy

Robert B. Reich

Paul Trân Van Thinh

Rufus H. Yerxa

Všichni účastníci, zastupující multilaterální finanční instituce, občanskou společnost, akademickou i vládní sféru uznali, že dvojí normy, podporované partikulárními zájmy, převládají v mnoha oblastech světové ekonomiky. Ve společné deklaraci vyzývají k zásadní reformě existujícího systému ekonomických pravidel.

• Musí dojít k odstranění dvojích norem v mezinárodním obchodu a financích a také k vytvoření stejných pravidel fair play pro všechny.

• Existující multilaterální instituce je třeba učinit demokratičtějšími a je nezbytné zajistit větší zastoupení rozvojových zemí v jejich řídících orgánech a smysluplnou spolupráci s nevládními organizacemi.

• Organizace spojených národů musí mít dostatečné pravomoci k tomu, aby zajistila, že všechny země, bohaté i chudé, dodržují mezinárodní dohody a pravidla.

• Je třeba účinně monitorovat činnost nadnárodních korporací.

Shrnutí závěrečné zprávy

Současný systém řízení globální ekonomiky je třeba od základu reformovat, aby mohlo být dosaženo následujících cílů:

1. Musí dojít k odstranění dvojích norem v mezinárodním obchodě a financích a také k vytvoření stejných pravidel fair play pro všechny. Musí dojít k přijetí zvláštních opatření, která umožní a podpoří rozvoj v chudých zemích. Je třeba věnovat zvláštní pozornost vytváření prostoru a podmínek pro rozhodování, posilování domácích a regionálních průmyslových odvětví a zemědělství v těchto zemích. Zároveň musí být těmto zemím zajištěn lepší přístup na trhy. Je třeba podporovat regionální integraci, aby bylo možné dosáhnout větší rovnováhy moci v mezinárodním systému. V případě potřeby je třeba přistoupit k revizi multilaterálních dohod a pravidel, aby bylo těchto cílů dosaženo.

2. Existující multilaterální instituce je třeba učinit demokratičtějšími a otevřenějšími, transparentními a odpovědnými. V tomto směru je nezbytné zajistit větší zastoupení rozvojových zemí v řídících orgánech těchto institucí a smysluplnou spolupráci s pověřenými nevládními organizacemi.

3. Je třeba zlepšit komunikaci a koordinaci mezi jednotlivými multilaterálními institucemi. Tyto instituce a především pak Organizace spojených národů musí mít dostatečné pravomoci k tomu, aby zajistila, že všechny země, bohaté i chudé, dodržují mezinárodní dohody, pravidla a základní požadavky udržitelnosti.

4. Je třeba účinně monitorovat činnost nadnárodních korporací (především z hlediska dodržování lidských práv a ekologie) a příčiny nadměrných výkyvů finančních trhů. Stávající multilaterální instituce musí mít k dispozici prostředky a mandát tak činit a v případě, že je jejich kapacity nepostačují, měly by být vytvořeny instituce nové.

Workshop č. 3 Existuje propast mezi veřejným zájmem a soukromým ziskem? Etika, odpovědnost a udržitelnost ve světě nadnárodních společností

Moderátor: Marc Sarkady

Koordinátor: Colm O’Cinneide

Učastníci:

Chi Steve Chan

Stephen M. Davis

Edward Goldsmith

Hazel Henderson

David C. Korten

Jan Mühlfeit

Ricardo Navarro

Heinz Rothermund

Radomír Sabela

Wayne Silby

Čtyři účastníci tohoto workshopu zastupovali občanský sektor, čtyři korporace a čtyři se pohybují v obou těchto prostředích. Závěrečná zpráva silně podpořila vytvoření nového systému závazných právních předpisů pro nadnárodní korporace, který by byl zastřešen Organizací spojených národů. Na jeho vytváření a dodržování by se podílely nevládní organizace, občanská společnost a korporace. Účastníci workshopu se shodli na prohlášení, které mimo jiné obsahuje následující body:

• Je třeba vytvořit strategii, realizovanou v rámci Organizace spojených národů, zaměřující se na prosazování odpovědnosti, transparentnosti a ochrany životního prostředí. Na této strategii se budou podílet korporace, občanský sektor a nevládní organizace.

• Mezinárodně závazné dohody o odpovědnosti korporací, zahrnující odpovědnost za způsobenou škodu i odpovědnost jednotlivců v příslušných funkcích.

• Použití takové daňové politiky, která posune daňové břemeno směrem k těm, kdo produkují nežádoucí odpad – tzv. ekologický posun daně.

• Vypracování zákonných norem, na jejichž základě budou společnosti spolu s dalšími povinně zveřejňovanými údaji uvádět také rozsah a druhy externalit a budou ze zákona odpovědné za poskytnutí takových údajů.

• Přeškolení ekonomů a účetních a změna v hodnocení nákladů tak, aby zahrnovaly externality a aby se do účetnictví promítaly ukazatele kvality života.

Shrnutí závěrečné zprávy

Navrhované strategie pro dosažení cílů uvedených výše. Body 1 až 6 skupina schválila počtem osmi hlasů, jeden účastník se zdržel hlasování (Ricardo Navarro, který požádal, aby skutečnost, že se zdržel hlasování, byla veřejně zaznamenána) a jeden účastník byl proti:

1. Soustředěná strategie, realizovaná pod společným deštníkem v rámci Organizace spojených národů, zaměřená na prosazování odpovědnosti, transparentnosti a ochrany životního prostředí. Na této strategii se budou podílet korporace, občanský sektor a nevládní organizace.

V rámci tohoto úsilí budou vypracovány zákonné normy, na jejichž základě budou společnosti spolu s dalšími povinně zveřejňovanými údaji uvádět také rozsah a druhy externalit a budou ze zákona odpovědné za poskytnutí takových údajů, nikoliv však za tyto náklady.

2. Vyloučení korporací z politického života zavedením veřejného financování voleb a zákazem jejich ovlivňování korporacemi.

3. Mezinárodně závazné dohody o odpovědnosti korporací, zahrnující odpovědnost za způsobenou škodu i odpovědnost jednotlivců v příslušných funkcích.

4. Přeškolení ekonomů a účetních a změna v hodnocení nákladů tak, aby zahrnovaly externality a aby se do účetnictví promítaly ukazatele kvality života.

5. Podporovat práci na dálku (Teleworking) a další způsoby, šetřící energii a využívající informační technologie, především prostřednictvím vysokokapacitních přenosů.

6. Použití takové daňové politiky, která posune daňové břemeno směrem k těm, kdo produkují nežádoucí odpad – tzv. ekologický posun daně.

Oblasti, v nichž nedošlo ke shodě a které je nutné dále projednat:

• Proběhla rozsáhlá diskuse o míře poškození životního prostředí a života společnosti v jednotlivých částech světa v důsledku procesu globalizace. Někteří členové skupiny se domnívají, že i když je situace poněkud skličující, korporace v tomto ohledu již dosáhly určitého pokroku. Jiní jsou toho názoru, že toto zlepšení bylo spíše minimální. Dva členové skupiny vyjádřili názor, že chování korporací se spíše zhoršilo než zlepšilo.

• Ostatní se však domnívají, že rozsah a měřítko, v jakém dochází k poškození, vyžadují, aby korporace reagovaly na tyto potřeby daleko intenzivněji.

• Celkově se skupina domnívá, že je nutné změny urychlit a že se na tomto procesu mají podílet korporace, nevládní organizace a další zainteresované strany.

Workshop č. 4 Propast mezi severem a jihem: jen otázka zadlužení?

Moderátor: Jan Štěpán

Učastníci:

Eduardo Aninat

Mario Cafiero

Wahu Kaara

Jürgen Kaiser

Mats Karlsson

Njoki Njoroge Njehu

Hilton Root

Jeffrey Sachs

Tohoto workshopu se zúčastnili zástupci mezinárodních finančních institucí, vlád, občanské společnosti a nevládních organizací. Závěrečná zpráva shrnuje současné návrhy na řešení zadluženosti a pojmenovává jak oblasti shody, tak konfliktu. Zatímco panuje shoda o tom, že situace ve třetím světě (tedy v rozvojových, vysoce zadlužených zemích) je za současných podmínek neudržitelná, všichni se shodli na potřebě odstranit obchodní bariéry a současnou úroveň dotací, zvláště v zemědělském sektoru rozvinutých zemí. Několik alternativ bylo zmíněno a zevrubně diskutováno.

• Otázka udržitelnosti dluhu je přímo spojená se zlepšením přístupu na trh. Odstranění obchodních bariér je vnímáno jako důležitý krok ve snaze o odstranění chudoby.

• Pokud mají být splněny cíle vytyčené na Summitu tisíciletí (Millennium Summit Development Goals), je potřeba značně zvýšit úroveň rozvojové pomoci ve smyslu výsledků Summitu o financování rozvoje v Monterrey. Po desetiletí neustálého snižování úrovně pomoci jsme v současnosti dospěli ke konkrétním časově ohraničeným příslibům zvýšení jejího objemu ze zemí EU, USA a ostatních dárců. Účastníci panelové diskuse vítají tyto přísliby, které musí být co nejdříve splněny.

• Důraz na větší průhlednost a zodpovědnost vyústil do debaty o možném vytvoření nezávislé instituce, která by na sebe převzala úlohu posuzovatele a arbitra.

• Všichni účastníci uvítali zvýšené využití grantů, zvláště pro účely vzdělání, boje s HIV/AIDS a v oblasti prevence konfliktů. To pomůže snížit břímě zadluženosti. Vyšší úroveň financování rozšíří možnosti využití grantů.

Shrnutí závěrečné zprávy

Definice problému a požadovaný cílový stav

Vyvážené a spravedlivé jednání s věřiteli a dlužníky, což jsou ve skutečnosti suverénní země, které musí zajišťovat základní lidská práva a sociální potřeby svých občanů, bylo přijato za vhodný cílový stav všemi účastníky panelové diskuse, stejně jako zřízení funkčního demokratického institucionálního prostředí v rozvojovém světě.

Možné cesty řešení problému:

Obchodní bariéry

Účastníci se shodli na potřebě omezit obchodní bariéry a úroveň dotací v zemědělském sektoru v rozvinutém světě. Všichni delegáti si uvědomují, že takové chování brzdí rozvojový potenciál. Rovněž panovala shoda, že veřejnost a odpovědné instituce musí být o této potřebě šířeji informovány a to právě nyní, kdy probíhají intenzivní jednání Mezinárodní obchodní organizace (WTO) o rozvojové agendě z Doha. Účastníci panelové diskuse jednoznačně zdůraznili potřebu zvýšení různorodosti exportu z rozvojových zemí. Otázka udržitelného dluhu je přímo spojená se zlepšením přístupu na trh. Odstranění obchodních bariér je vnímáno jako důležitý krok ve snaze o odstranění chudoby.

Nezávislé hodnocení a arbitráž

Důraz na větší průhlednost a zodpovědnost vyústil do debaty o možném vytvoření nezávislé instituce, která by na sebe převzala úlohu posuzovatele a arbitra. Panovala shoda, že nezávislé hodnocení udržitelného dluhu z co nejvíce zdrojů z obou stran by mohlo být přínosné.

Zástupce MMF oznámil, že fond v současné době rozpracovává koncepci SDRM (Sovereign Debt Restructuring Mechanism) a v dubnu vystoupí s návrhem. SDRM jako takové stále není přijatelný pro sektor nevládních organizací, který trvá na skutečné nestrannosti tak, jak byla popsána v návrhu FTAP (Fair and Transparent Arbitration Process). Zvláště byl vysloven požadavek, aby se role MMF omezila pouze na poskytování půjček. Všechny zúčastněné strany se ubírají podobným směrem a překážky mohou tedy být alespoň částečně časem překonány. Z dlouhodobého hlediska uvítají strany jednání o mezinárodním právním systému, který by arbitráž umožňoval.

Granty

Dalším návrhem řešení situace v rozvojových zemích je solidarita. Názor, který volá po náhradě půjček granty byl vášnivě obhajován. Odpuštění dluhu je ve skutečnosti samo o sobě grantem. Pokud musí být splněny cíle vytyčené na Summitu tisíciletí - Millennium Summit Development Goals, je potřeba značně zvýšit úroveň rozvojové pomoci ve smyslu výsledků Summitu o financování rozvoje v Monterrey. Po desetiletí neustálého snižování úrovně pomoci jsme v současnosti dospěli ke konkrétním časově ohraničeným příslibům zvýšení jejího objemu ze zemí EU, USA a ostatních dárců. Účastníci panelové diskuse vítají tyto přísliby, které musí být co nejdříve splněny.

Všichni účastníci uvítali zvýšené využití grantů, zvláště pro účely vzdělání, boje s HIV/AIDS a v oblasti předcházení konfliktů. To pomůže snížit břímě zadluženosti. Vyšší úroveň financování rozšíří možnosti využití grantů.

Delegáti vyjádřili naději, že nahrazování půjček rozvojovou pomocí bude zahájeno a že poměr pomoci vůči půjčkám bude podstatně zvýšen. Nevládní organizace, které zde byly přítomny, tento proces však nevnímají jako alternativu ke zrušení dluhů, spíše ho podporují jako paralelní koncepci.

Závěr

Delegáti by rádi vyjádřili, že v důsledku omezeného času nebyla podrobně projednána všechna hlediska problémů. Kromě toho nebyly přítomny všechny zainteresované strany. Nicméně během seminářů byla vyjádřena vůle pokračovat v podobných jednáních a rozvinout současný trend vedoucí k lepší komunikaci a spolupráci mezi rozdílnými názory, hledisky a návrhy.